Aktualita

Neotřelý rozhovor pro časopis Sféra o mém soukromí i o práci. Jestli souhlasíte, prosím sdílejte.
1) Pane Okamuro, jste vidět především v souvislosti s Vaším hnutím SPD, které si vede velmi dobře. Proč jste se rozhodl vstoupit do politiky? Myslíte si, že lze stávající systém nahradit nějakým novým nezkorumpovatelným? Nepřipadá mi, že by se současnou sestavou dali dělat ještě nějaké zásadní změny. Potřebují lidé vůbec politiky? Ze záběrů z jednání z poslanecké sněmovny se mi dělá nevolno. Vždy si říkám, jak je možné, že tito lidé pobírají plat za tu činnost co tam předvádějí.
V jednu chvíli jsem s přáteli dospěl k názoru, že u nás panuje jak nespravedlnost, tak tu není ani skutečná demokracie a že nepomohou stížnosti, prosby ani kontakty. Došlo nám, že je třeba změnit celý systém – a protože jsem byl v jistou dobu známý a populární, bylo jasné, že tím, kdo změny začne prosazovat, musím být bohužel já.
Bohužel říkám proto, že samozřejmě tím trpí soukromý život a také mě to poškozuje finančně. Před vstupem do politiky jsem samozřejmě vydělával více peněz, protože jsem měl čas na práci ve svých firmách. To je rozdíl mezi mnou a jinými politiky, které politika živí – mě prokazatelně ekonomicky poškozuje, ale nestěžuji si – pokud se nám podaří změny prosadit, tak na tom vyděláme všichni, a proto to dělám rád.
V České republice není demokracie, ale něco, co politologové nazývají stranickou oligarchií. Prezident i Senát jsou fakticky bezzubé instituce a monopol moci drží Sněmovna, přesněji vládní koalice, která vládne ve vládě i ve Sněmovně a drží současně moc výkonnou i zákonodárnou. To je nezdravý model, který se zvrhává v korupční klientelistický systém.
Proto usilujeme o to, abychom náš partajní systém změnili na demokracii – tedy systém, ve kterém je zástupce občanů občanům přímo odpovědný, tedy odvolatelný a hmotně odpovědný, a kde vládne vymahatelná spravedlnost. Musíme oddělit moc zákonodárnou a moc výkonnou. Vládu by měl sestavovat a řídit přímo volený a přímo odvolatelný prezident. Mantinely k vládnutí by mu měl určovat parlament složený z přímo volených a odvolatelných poslanců, kterých by stačilo tolik, kolik by bylo volebních okresů. Zcela by nám dostačoval jednokomorový Parlament.
Tím se mimochodem se dostávám k části vaší otázky – pokud vám bude z nějakého poslance zle, budete moci ve spolupráci s dalšími občany vyvolat hlasování o jeho odvolání. Myslím, že většina poslanců se pak začne chovat tak, že si je zamilujete.
Prosazujeme také přijetí zákona o referendu bez omezení tématy nebo kvorem pro přijetí. Ústavnost otázek by podléhala přezkumu Ústavním soudem.
2) V dětství a mládí jste byl často konfrontován s tím kam patříte, narážím na Vaše česko-japonské kořeny. Jste již s tímto vyrovnán ? Změnilo se to v souvislosti se vstupem do politiky?
Já to dávno neřeším a myslím, že v politice u nás to vliv taky nemá. Myslel jsem, že to třeba zabrání tomu, aby mě média lživě označovala za rasistu, ale to bohužel nevyšlo.
3) Ještě stále vládne v Japonsku přísná hierarchie nebo dochází ke změnám?
Japonská společnost se mění. Stále však platí sázka na poctivost, pracovitost, učenlivost, ohleduplnost, píli, smysl pro detail a silný pocit svobody a národního uvědomění. Bohužel sledovat politickou scénu v Japonsku nějak podrobněji nestíhám.
4) Japonsko a Česko jsou pro mě dva zcela odlišné světy, co bychom se mohli od sebe naučit?
Češi se mohou od Japonců přiučit preciznost, přesnost, disciplínu a zdvořilost. Na druhou stranu Češi by měli Japonce naučit improvizaci, kreativitě nebo upřímnosti. I když – ani bych to vlastně nechtěl. Tak, jak jsou národy rozdílné, tak se i vzájemně doplňují. Češi dali světu světové umělce jako Dvořák, Smetana, Martinů, Janáček a Japonci zase Toyotu nebo Sony. Obojí je skvělé.
5) Náš časopis je také o návratu k přírodě, celostním přístupu k léčení, informujeme o nových možnostech svobody člověka. Lidé začínají ve velkém odmítat diktát systému, hledají a využívají nových možností mimo hlavní proud, a´t už se jedná např. o energetickou nezávislost, zdravé potraviny s tím související ekologické zemědělství, jiný přístup k dětem a výuce, léčení přírodními přípravky, přístup k novým technologiím nezatěžujícím životní prostředí – elektromobily, soběstačné domy a tak dále. Zajímáte se také o tyto oblasti ? Věřím, že většina obyvatel by uvítala legislativní změny i v tomto.
Mám byt v Praze, kde moc energeticky soběstačný být nemohu, ale můj nejbližší kamarád, se kterým náš program píšeme, má pro svoji domácnost energetický „solární ostrov“, jezdí elektroskútrem, vyrábí domácí potraviny, takže jeho zkušenosti samozřejmě vkládáme i do toho, co prosazujeme v politické rovině.
A to je v prvé řadě energetická soběstačnost, nebo třeba návrat vody zpět občanům, městům a obcím, tedy deprivatizace, po vzoru vyspělých západních zemí. Jsme pro změnu energetické politiky, kdy skutečně stát by neměl podporovat ani solární barony, ani energetické molochy, ale individuální energetickou soběstačnost – a to nejen jednotlivých domů a rodin, ale i na úrovni obcí či malých měst. Ne všude to je možné a vhodné, ale není problém, aby například všechny rodinné domy byly energeticky naprosto soběstačné a odpojené od centrální energetické soustavy.
Pokud jde o potraviny, tak se chystáme začít prosazovat zpět tvrdé socialistické normy, kdy v potravinách nebyla téměř žádná éčka, ale v uzeninách bylo maso a v sýrech nebo jogurtech jen mléko a mléčné kultury.
Je mi jasné, že jídlo může být jed i lék, a je proto velmi zásadní, co jíme. Je přece lepší zdravě jíst a být zdravý, než shánět miliardy na nemocnice, abychom se v nich uzdravovali.
6) Co rád dělá Tomio Okamura ve volném čase ?
Volný čas nemám de facto žádný, jelikož každý den včetně víkendů od rána pracuji, vracím se z práce kolem jedenácté večer a chodím spát kolem druhé hodiny ranní. Program mám zaplněný na tři měsíce dopředu. Na dovolené nejezdím, protože nemám čas. Ale když už volnou chvíli vyšetřím, tak střílím ve sportovním střeleckém klubu z brokovnice, cvičím, vařím, čtu, píšu komentáře, trávím čas se synem, když si na mě někdy udělá čas, jelikož je mu již 22 let ….
Více zde: http://www.diochi.cz/index.php…