Aktualita

Naše hnutí SPD je jedinou parlamentní stranou, která prosazuje referendum o vystoupení ČR z EU. Jsme jediní, kdo má reálný politický program na prosperující a bezpečnou ČR bez EU.
„Dovolte řečnicky odpovědět na otázku, jak nás tady v České republice ovlivní výsledek referenda v Británii. Troufám si tvrdit, že nijak. Výsledek bude těsný a to, jak těsný bude a v čí prospěch, závisí v podstatě nikoli na nějakých měřitelných faktech, ale bude to jen výsledek úspěšnosti či neúspěšnosti masivní eurofederalistické kampaně a nejbrutálnější propagandy, která, jak jsme zaznamenali, běžela v celé Evropě včetně České republiky“, řekl jsem v úvodním projevu na dnešní konferenci v Parlamentu na téma Brexit a Czexit – Bezpečnost a prosperita v Evropě bez EU.
Jestli souhlasíte, prosím sdílejte.
Ti, kdo jsou pro vystoupení z EU, jsou prý nacionalisté, extrémisté, pravičáci a podobně, respektive vždy s negativním přívlastkem, zatímco stoupenci Evropské unie jsou prý prostě proevropští nebo bez přívlastku. Pokud se nějaký přívlastek objeví, tak osobnost proevropská je renomovaná, oblíbená, populární atd.
Součástí kampaně bylo i překrucování faktů nebo jejich významu a v neposlední řadě došlo k nechutnému zneužití vraždy britské poslankyně. Václav Klaus mladší použil v tomto případě příměr k inscenovanému zapálení říšského Reichstagu, který dovršil politické vítězství nacistů.
Mimochodem, pro informaci – například ve Švédsku roku 2003 byla těsně před referendem o přijetí eura zavražděna ministryně zahraničí Švédska také v podstatě v uvozovkách „anonymním“ mužem, který byl údajně sympatizant krajní pravice. Pro nás je zajímavé, že Švédi se tenkrát nenechali zviklat a navzdory medializované vraždě oblíbené političky euro odmítli.
V tuto chvíli věřme, že vraždu spáchal osamělý psychicky labilní muž, který jen podlehl obecné hysterii.
Kampaně v celé Evropě proti takzvaným nacionalistům a odpůrcům Evropské unie skutečně masívně hrotí společnost proti sobě. V tomto ohledu je pochopitelná nenávist mnohých slušných lidí proti nám patriotům a zastáncům přímé demokracie, protože kdybych já si o někom jiném přečetl všechno, co třeba psali o mně, tak se začnu asi taky pěkně nesnášet.
Pochopitelně tohle má odezvu i na druhé straně – normální slušní pracující tátové a mámy od rodin, kteří pouze chtějí žít ve své zemi podle svého, jsou z ničeho nic onálepkováni jako fašisté a nacisté, jsou oběťmi nadávek a dehonestací ze strany mainstreamových médií a samozvaných elit.
Já jsem si na pomluvy a špinění zvykl, ale je jasné, že ne každý tuhle houstnoucí atmosféru snese beze změny. Je zcela jasné, že to část lidí musí radikalizovat v přesvědčení, že něco je špatně, protože ono skutečně je toho hodně špatně a část lidí se může rozhodnout pro radikální, ale zlé a nešťastné řešení ve jménu správné věci.
Dámy a pánové, dovolte mi ale pojmenovat i ta pozitivní fakta, která přináší Brexit pro Czexit. Je to v prvé řadě fakt, že v demokratické zemi je standardní o tak zásadní věci uspořádat referendum, přičemž ho dnes realizuje britská vláda, která je proti vystoupení. Není to poprvé – stejně tak se Britové odhodlali k referendu o samostatnosti Skotska.
Ukazuje to na markantní rozdíly v demokracii a nedemokracii.
V totální nedemokracii, jako je třeba majdanovská Ukrajina, se referendum nepovolí, a pokud někdo žádá samostatnost, tak se na bezbranné civilisty pošlou bombardéry s kazetovými bombami.
V České republice, kde násilí přeci jen nemá takovou tradici, se volání po referendu a samostatnosti republiky jen ignoruje. Nicméně výsledek – tedy naprostá ignorace vůle občanů – nás řadí víc k Ukrajině než k Británii.
Hlasování Britů ovšem opět o kus posouvá i Českou republiku blíže k referendu. Před pár lety bylo tabu samotné referendum, dnes se zvažuje možnost hlasovat o marginálních hloupostech a příklad zemí na Západ od nás ukazuje, že se i české vládní elity brzy postaví před nutnost referendum vypsat. Přestože jen za poslední rok již 4x návrh našeho hnutí SPD na referendum o vystoupení z EU v Parlamentu zamítli. Doba i nálada ve společnosti se však rychle mění.
To nejpodstatnější na Czexitu i Brexitu není to, zda a nakolik je pro jednotlivé národy členství v EU výhodné. To prvotní přece je, že máme právo kdykoli o našem setrvání v jakémkoli svazku svobodně a demokraticky rozhodnout my, občané. My, občané, tedy majitelé a skuteční páni své země.
Je zbytečné argumentovat jakýmikoli statistikami, protože k vystoupení přece nemusím mít důvody jen ekonomické – pokud cítím, že za dotace ztrácí můj národ svébytnost a suverenitu, že mu dokonce hrozí zánik v migrační vlně muslimů z Afriky a Středního východu, pak zdánlivá ekonomická výhodnost nehraje absolutní roli.
A argumentace ekonomickou výhodností navíc dost kulhá. Československý průmysl je po roce devadesát zcela zásadně zlikvidovaný a to, co stálo za to, bylo převedeno do zahraničních rukou, takže pokud dnes republika něco produkuje, tak zisky z velké části tečou za hranice hlavně směrem do Západní Evropy. Jinými slovy – největší zisk z našeho vstupu měli naši evropští partneři, kteří získali trh a lacinou pracovní sílu. Pracujeme za východní mzdy, ale platíme západní ceny. Tomu ekonomové říkají ekonomický kolonialismus.
Myslíte, že dělník ve Škodovce pracuje hůře než dělník ve Volkswagenu, a proto musí mít třetinový plat?
Padají slova jako proevropský a protievropský. Dovolte mi, abychom se my, co jsme pro vystoupení z Evropské Unie, zcela naplno přihlásili k evropanství. Jsme proevropští celým srdcem.
Je to týden, co jsem se vrátil z mezinárodní konference evropských parlamentních vlasteneckých stran sdružených v evropské frakci ENF. Jsem plný nadšení z přátelství našich evropských partnerů a těším se na spolupráci nejen našich stran, ale i našich zemí a národů.
Jen naše představa má naprosto jinou formu než představa eurofederalistů. Jako já respektuji suverenitu všech evropských národních států s jejich právem určovat si ve své zemi vlastní pravidla, tak naši partneři toto právo na suverenitu respektují i u nás.
Můžeme být partnery, aniž bychom si něco vzájemně diktovali. O to je naše spojenectví silnější, protože je dobrovolné a upřímné. Nemusíme uplácet chudší země dotacemi, abychom je mohli ekonomicky znásilnit, protože prostě takové ambice nemáme.
V tomto je evropanství, které prosazuji já i naše hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), pravdivější a silnější. Umíme si vážit druhé země a národa bez toho, abychom ten svůj potlačili.
Bez ohledu na Brexit nás čeká série referend o vystoupení v celé Evropě. Jsem o tom plně přesvědčen. Není to nic protievropského – je to naopak výsledek pudu sebezáchovy za záchranu Evropy, Evropy evropských národů s evropskými tradicemi a kořeny.
Jsme hrdí Evropané a stěží po nás může někdo chtít, abychom slepě přihlíželi, jak tradiční Evropu takzvaně proevropské elity krok za krokem vedou k historické záhubě.