22.10.2021 15:52
MUDr. Ivan David: Může europarlament jedním hlasováním schválit i zamítnout vyúčtování hospodaření Rady?
Dnes provedou europoslanci v plénu Evropského parlamentu další svérázný experiment s „prohloubenou demokracií“. Francouzský zpravodaj Výboru pro rozpočtovou kontrolu Pascal Durand (z frakce RENEW, v níž působí i europoslanci zvolení za ANO, nám předložil návrh rozhodnutí, v němž Evropský parlament současně SCHVALUJE i ZAMÍTÁ Radě udělení absolutoria za rok 2019. Rozhodnout máme jediným hlasováním. A to o textu, který si dovoluji přesně odcitovat:
„Evropský parlament uděluje/odmítá udělit generálnímu tajemníkovi Rady absolutorium za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2019“.
Jako europoslanci nemáme možnost hlasovat zvlášť o tom, jestli schvalujeme absolutorium Rady nebo jestli jej zamítáme. Jedním zvednutím ruky a zmáčknutím hlasovacího tlačítka máme Radě absolutorium schválit i zamítnout. A je jedno zda bychom při tom hlasovali „pro“ nebo „proti“.
Schvalování absolutoria lze přirovnat ke schvalování státního závěrečného účtu na národní úrovni. V něm vláda vyčíslí, za co utratila peníze státního rozpočtu. K návrhu státního závěrečného účtu dává své stanovisko Nejvyšší kontrolní úřad, který obvykle uvádí, které nákupy byly provedeny bez výběrového řízení, k jakým při tom došlo k nehospodárnostem, a další výtky k porušování platných zákonů. I přes připomínky NKÚ Sněmovna obvykle závěrečný účet schválí. K neschválení státního závěrečného účtu došlo v historii ČR pouze jednou. Byl to státní závěrečný účet za rok 1999. Poslanci jej zamítli kvůli podivnému vyúčtování peněz na řešení problému počítačového roku 2000 (Y2K). A protože Ústava ani jednací řád Sněmovny nestanoví co se má v takovém případě dělat, nestalo se nikomu nic. Stejně jako v drtivé většině případů, kdy NKÚ doložil ve své zprávě nehospodárnosti.
Jenže v české Sněmovně poslanci aspoň hlasují jasně. Ten, kdo mačká tlačítko „pro“, hlasuje, aby byl státní závěrečný účet schválen. Ten kdo mačká tlačítko „proti“, hlasuje, aby byl zamítnut.
Kolega Durand (na obrázku) svůj návrh možná považuje za zajímavý pokus o zpestření demokracie. Možná si myslí, že při schválení jeho návrhu mohou být spokojeni ti, kteří chtějí absolutorium schválit, i ti, kteří jej chtějí zamítnout. Podle mého názoru však jde o zmatečný návrh. V tomto případě se hodlám zdržet hlasování, abych si sám před sebou i před Vámi nepřipadal jako blbec.
Ono je to ale nakonec vlastně jedno. I když europoslanci absolutorium neschválí, tak se vlastně nic neděje. Radě už bylo absolutorium zamítnuto několikrát. A nikomu se nic nestalo. Evropský parlament nemůže Radu odvolat. Rada je složena z ministrů členských států, vůči nimž nemá EP žádné pravomoci. Stejně tak nemůže Rada rozpustit Evropský parlament.
V letech 2010 až 2016 europoslanci zamítli Radě absolutorium každý rok. Ve zdůvodnění uváděli, že Rada podle nich nedostatečně spolupracovala s Evropským parlamentem při kontrole svých výdajů. Tento „důvod“ je v obojakém návrhu Výboru pro rozpočtovou kontrolu uveden i v důvodové zprávě k unikátnímu rozhodnutí, o němž budeme hlasovat dnes. Výbor nám navrhuje schválit doprovodnou rezoluci, v níž je sepsána spousta výtek k činnosti Rady. Od obvyklých keců o genderu až po zajímavé konstatování, že v roce 2019 „nedošlo ke zlepšení kvality schvalovaných právních předpisů“. S toto částí rezoluce bych souhlasil, kdybychom o ní mohli hlasovat samostatně. Což nemůžeme, takže návrh jako celek nepodpořím.
Vzhledem k tomu, že právní předpisy schvaluje spolu s Radou i Evropský parlament, jde o zvláštní formu nepřímé sebekritiky. Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu to však v návrhu rezoluce kladou za vinu výhradně Radě.
