Proto jsme navrhovali zavedení pravidla, že veřejnému funkcionáři náleží pouze jedna odměna za jednu funkci na plný úvazek a za další tzv. uvolněné funkce členů zastupitelstva by byla odměna snížená na 40%.
I přes to, že byly u uvedeného návrhu zákona připodepsáni někteří poslanci a poslankyně hnutí ANO, nakonec i tito poslanci hlasovali pro vrácení návrhu zákona navrhovatelům k přepracování, což je podle nás nehorázný přístup. Kumulování funkcí za účelem finančního obohacování považujeme za nehospodárnou a neefektivní, ale hlavně i neetickou.
Zde je můj projev k uvedené problematice:
Děkuji za slovo pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády.
Ve věci návrhu změny zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, které předkládá skupina poslanců zastoupených napříč politickými stranami ve Sněmovně a mezi které patří i poslanci našeho hnutí SPD, zastáváme souhlasné stanovisko s přijetím této navrhované novely.
Současná úprava obsažená v zákoně o střetu zájmů umožňuje veřejným funkcionářům působení na několika pozicích současně. Za každou práci člověku přináleží odměna. Práce odborně, intelektuálně náročné, jsou placené lépe, protože jednotlivá stanoviska (nejvíce se jedná o manažerská rozhodnutí) je možné učinit na základě předešlých analýz, které jsou náročné na čas. A to je to podstatné. Podívejme se na tuto situaci optikou času. V práci manažer zastávající vrcholovou funkci tráví v zaměstnání většinu dne. K tomu je zapotřebí připočíst čas na spánek a ostatní činnosti v souvislosti s rodinou, nákupy apod. Zde si každý umí spočítat, kolik takovému manažerovi ještě zbývá času z pracovního dne.
Vykonávat současně několik funkcí lze. Ale položme si otázky, jak je to s výkonností a skutečně odvedeným pracovním výkonem? Jsme opravdu schopni pracovat na plný výkon v rámci dalšího zaměstnání? Náš názor je, že možná ano, ale ne v dlouhodobém časovém horizontu.
Důvodem k souběhu několika veřejných funkcí asi nejsou odborné kompetence na dané pozice, spíše se bude jednat o finanční motivaci. Cestu kumulování funkcí za účelem finančního obohacování považujeme za nehospodárnou a neefektivní, ale hlavně i neetickou.
Proto jsme navrhovali zavedení pravidla, že veřejnému funkcionáři náleží pouze jedna odměna za jednu funkci na plný úvazek a za další tzv. uvolněné funkce členů zastupitelstva bude odměna snížená na 40 %. Omezí se tak kumulace odměn u osob, které jsou např. zároveň poslanci a uvolněnými představiteli krajů nebo obcí.
Vnímáme to i jako vlastenectví. Pokud je někdo ochotný vykonávat souběh několika veřejných funkcí i za cenu snížení odměn, je v našich očích skutečně vlastenec. Pokud ale souběh veřejných funkcí někdo vykonává jenom pro svůj finanční profit, je to vypovídající signál o jeho morálních hodnotách.
Příkladů z minulosti i současnosti máme několik, viz hejtman Zlínského kraje, který jednu dobu řídil město Vsetín a ještě k tomu jezdil hlasovat do Senátu. Dalšími jsou například souběhy funkcí některých hejtmanů a poslanců.
Závěrem bych chtěl všechny přítomné vyzvat, aby podpořili tento návrh předložené novely zákona o střetu zájmů.
