Naše hnutí SPD je zastáncem přímé demokracie a jeho prvky se snaží prosazovat nejen na té nejvyšší politické úrovni, ale i do komunální politiky. Příkladem pro nás je Švýcarsko, kde přímá demokracie dobře funguje a jeho občané disponují vysokou životní úrovní.
Cílem našeho hnutí SPD je vedeno snahou dělat politiku pro všechny naše občany tak, aby se jim žilo v naší zemi co nejlépe. Jedním z takových ukazatelů, jak se lidem v jednotlivých zemích žije je nastavená kvalita života. Organizace spojených národů prostřednictvím rozvojového programu provádí vyhodnocení indexu lidského rozvoje, což je komparativní nástroj k poměření kvality života za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délky života a dalších ekonomických ukazatelů. Poslední zveřejněná data jsou z konce roku 2015 a uvádí, že ze 193 členských států OSN se nejlépe žije lidem v Norsku, druhé skončila Austrálie a třetí Švýcarsko. Česká republika skončila na 28. místě a například Slovensko na 35. místě. Z našeho pohledu je nám velmi blízké Švýcarsko a ve třicátých letech minulého století byla naše republika v obdobných ukazatelích rovnocennou zemí. Tak si Švýcarsko představme a ukažme si, jak tam funguje přímá demokracie.
Švýcarsko má více jak 8,5 milionů obyvatel, z toho je jedna pětina cizinců. Čtyři úřední jazyky němčina, francouzština, italština a rétorománština. Švýcarský frank je zákonným platidlem a jeho hodnota se pohybuje okolo 22 korun. Státní zřízení – federativní parlamentní demokratická republika. Polopřímá demokracie, tzn. koexistence parlamentu na úrovni spolku, kantonálních parlamentů, institutů referenda. Švýcarsko uplatňuje federativní uspořádání skládající se z 20 kantonů a 6 polokantonů. Kantony se různí rozlohou i počtem obyvatelstva, mají vlastní ústavy, specifickou vládní strukturu, mají originální zákonodárnou a soudní pravomoc. Kantonální vlády jsou složeny z 5 až 7 členů a voleni přímo lidem. Přímá demokracie má na úrovni kantonů silnější kořeny a je častěji využívána. Obce požívají vysoký stupeň autonomie, jejich pravomoci jsou chráněny Spolkovým soudem. Kantony nemohou zasahovat do práva obcí. Veřejná správa je ve Švýcarsku na všech úrovních finančně nenáročná. Je postavená na tzv. miličním systému – institut čestného úřadu, který dané osoby zastávají jako vedlejší zaměstnání bez nároku na mzdu. Nejvyšším orgánem státní moci je Spolkové shromáždění skládající se ze dvou komor. První komora – Národní rada, zastupující občany, 200 poslanců na 4 roky, přímo voleni, systém poměrného zastoupení. Členové Národní rady mají svůj mandát v parlamentu jako vedlejší činnost, kromě toho totiž vykonávají ještě své zaměstnání. Druhá komora – Rada státu, zastupující kantony, 46 členů, délka volebního období a způsob voleb členů je předmětem úpravy v kantonálních ústavách – převažuje většinový volební systém. Na společném zasedání obou komor se volí Federální rada (celkem sedm členů, kteří stojí v čele ministerstev). Prezident konfederace je volen Sjednoceným spolkovým parlamentem (obě komory se při těchto příležitostech sloučí) ze členů Spolkové rady na jeden rok. Švýcarský prezident stojí v čele Spolkové rady, která plní funkci federální vlády. Prezidentský úřad slouží ke snadnější reprezentaci vrcholných orgánů Švýcarska v zahraničí, ale i uvnitř země.
Politickou, zákonodárnou a i výkonnou moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace představují „samotní občané“, jimž jsou podřízeny i jejich parlamenty (spolkový, kantonální, městské), někde nazývané radou (kantonální, městská, obecní). Nejvyšším uznávaným a respektovaným subjektem na úrovni obcí, měst, kantonů a na úrovni spolkové je lid, tedy občané, jimž podléhají s konečnou platností všechna rozhodování, což je zakotveno ve spolkové ústavě a ústavách kantonů. K politickým právům všech občanů patří mimo volebního práva „iniciativa“, tzn. předkládat návrhy zákonů a následně k nim během 18 měsíců získat 100.000 podpisů. Pak následuje celostátní hlasování o navrhovaném zákoně. Nejdůležitější právo občanů je referendum, jehož rozhodnutí jsou pro všechny občany závazná. Referenda jsou buď povinné (při změnách ústavy), nebo fakultativní, při změnách zákona, (pokud se pro referendum během 100 dní vysloví nejméně 50.000 voličů, nebo 8 kantonů, uskuteční se celostátní hlasování o tomto zákoně).
Švýcarsko je členem Rady Evropy, OSN, EFTA, OECD a WTO a součástí schengenského prostoru. Jednání o vstupu do Evropské unie občané v referendu odmítli. Statut neutrálního státu umožňuje Švýcarsku klidný vnitřní i zahraničně-politický vývoj přispívající k hospodářskému úspěchu a udržení vysoké životní úrovně v zemi. Ve Švýcarsku dobře funguje přímá demokracie, která je považována za nejdemokratičtější systém fungování společnosti – tak proč si nevzít příklad.
