Ta by znamenala, že by Velká Británie neměla možnost vyjednávat si sama obchodní dohody s dalšími státy a přinesla by komplikace ve vztahu k Severnímu Irsku. Navíc by Británie musela respektovat rozhodnutí orgánů EU, například Soudního dvora EU v Lucemburku a plnit povinnosti člena EU, aniž by se na rozhodování EU mohla podílet. To by bylo skoro, jako kdyby z EU neodešla. Pro Británii bude lepší odchod z EU bez dohody. Lepší žádná dohoda než dohoda špatná. Británie, která má staleté historické vazby s USA a se státy jejího bývalého impéria – Commonwealthu – si je schopna sama vyjednat obchodní dohody se státy po celém světě.
Co se týče obchodu s EU, je v zájmu Evropské unie, aby se s Británií dříve či později dohodla. Jak ukázal například „Mr. Brexit“ Nigel Farage, je to v zájmu Německa, které dováží do Británie automobily. V případě tvrdého brexitu možná bude chvilku panovat zmatek, ale nakonec se vše ustálí. Je v zájmu všech, aby obchodovali. Navíc cla jsou nyní na relativně nízké úrovni. Pokud jde o netarifní bariéry, tak britské výrobky jistě splňují standardy EU, ostatně evropské směrnice jsou inkorporovány do britského práva.
Pokud by EU chtěla vést proti Británii jako trest za její opuštění EU obchodní válku, znamenalo by to jen, že by se Británie musela přeorientovat na jiné trhy. To by chvilku bolelo, ale je to lepší řešení, než být na někom závislý takovým způsobem, aby vás mohl vydírat.
Ostatně též Československo i Česká republika a další státy bývalého východního bloku (respektive firmy těchto zemí) se po pádu reálného socialismu musely, co se týče obchodních partnerů, více přeorientovat na západní trhy. Česká republika to v orientaci na západní trhy poněkud přehnala a nyní je závislá na trhu Německa a států Evropské unie přespříliš.
V zájmu České republiky tedy je ekonomická diplomacie všech azimutů a aby postupně hledala obchodní příležitosti mimo Německo a EU. Každý rozumný investor diverzifikuje své portfolio, aby nebyl závislý jen na jedné věci a aby případný pokles jednoho sektoru neohrozil jeho podnikání. Stejně tak by Česká republika a její firmy neměly vsadit vše jen na jednu kartu, ale měly by hledat odbytiště svých výrobků i jinde.
Navíc německá ekonomika se začíná dostávat do potíží. A je pro nás velmi nezdravé, abychom byli na německé ekonomice tolik závislí. Takže je pro Českou republiku nutné postupně hledat trhy mimo Evropskou unii a být připraveni na odchod z Evropské unie. Je lépe mít své obchodní partnery po celém světě než být ekonomicky a politicky vydíratelní Německem.
Stejně tak musíme pracovat na prohlubování obchodní spolupráce států Visegrádu a dalších států střední Evropy. Země západní Evropy budou, pokud tam nezvítězí vlastenecké síly, stále více islamizované a budou případně stále větším bezpečnostním rizikem – i na tuto eventualitu je potřeba se připravit, i když uděláme vše pro to, abychom našim přátelům ze zemí Západu pomohli.
https://www.novinky.cz/…/494580-klicove-hlasovani-o-brexitu…
