Volební účast u senátních voleb je dlouhodobě v druhém kole pod 20 procent oprávněných voličů a účast má spíše klesající tendenci. V roce 2016 to bylo dokonce jen 15,38 procenta, v roce 2018 16,49 procenta. Čili legitimita Senátu založená na účasti občanů ve volbách je naprosto mizivá.
V porovnání se Senátem je účast voličů v prezidentských volbách o mnoho vyšší a činí okolo 60 procent. Podobně u voleb do Poslanecké sněmovny osciluje kolem 60 procent a pokud jde o komunální volby, tak bývá něco pod 50 procent. Takže Senát má z občany volených orgánů daleko nejmenší legitimitu. Dokonce menší než kraje.
Senát za více 20 let své existence neprokázal, že je potřebný a nedokázal si získat důvěru občanů. Občané mu svou neúčastí v senátních volbách vystavili vysvědčení a ukázali červenou kartu sami. Vidíme, že senátoři jsou v praxi mnohdy odtrhnuti od názorů občanů a chtějí například žalovat za velezradu prezidenta Zemana, který má mnohem větší legitimitu a podporu u občanů než celý Senát… To je směšné.
Navíc přímou volbou prezidenta Senát přišel o další významnou pravomoc a je prakticky téměř k ničemu, protože Sněmovna ho může přehlasovat a Senát může podávat návrhy zákonů pouze jako celek a Sněmovna jeho návrhy může odmítnout. Roční výdaje na chod Senátu jsou přes půl miliardy korun. Tyto prostředky by se daly určitě utratit na prospěšnější věci.
S námi populačně srovnatelné země jako Švédsko, Portugalsko, Řecko, Srbsko, Maďarsko i jiné státy mají jednokomorový parlament. Obecně v Evropě převládají země s jednokomorovým parlamentem. Dvoukomorový parlament mají většinou země, kde je federální uspořádání či stát není etnicky či územně homogenní (Německo, Španělsko, Itálie). Když většina evropských států nemá dvoukomorový parlament, jsou to snad nedemokratické země?
Důvodem pro zrušení může být i to, že Senát zasedá mnohem méně než Poslanecká sněmovna, přitom senátoři berou stejné platy jako poslanci. Řada senátorů se ale nevěnuje svému povolání na plný úvazek. Někteří jsou či byli starosty, primátory, podnikateli a tak dále. Proč senátory dotovat takovými platy, když objektivně věnují méně času své práci než poslanci a mnohdy se své práci nevěnují na plný úvazek?
Za První republiky jsme sice Senát měli, ale historici i politologové se shodnou, že neplnil svou funkci a byl víceméně zbytečný a byl odkladištěm vysloužilých politiků, jakousi trafikou. O něčem podobném lze v případě alespoň části senátorů hovořit i dnes.
Sečteno podtrženo Senát je zbytečná, drahá a nepotřebná instituce, která především postrádá demokratickou legitimitu a důvěru a podporu občanů. Proto ostatně soudíme, že by měl být zrušen.
