V současné době nabývají na intenzitě spory ve Venezuele, které se točí kolem prezidenta této jihoamerické země.
Část občanů Venezuely stojí za současným prezidentem Madurou, druhá část si přeje jako svého prezidenta Guaidóa. Tato země má svého legitimně zvoleného prezidenta Nicoláse Madura. Venezuela, která má největší odhadované zásoby ropy na světě, musí již patnáct let čelit silnému tlaku těch, kteří by bohatství z této strategické suroviny chtěli lidu ukrást pro svůj privátní prospěch.
Venezuela, oficiálním názvem Bolívarovská republika Venezuela, je federativní republika 23 států a 2 dalších státotvorných útvarů, na severním pobřeží Jižní Ameriky při pobřeží Karibského moře, v tropech severně od rovníku. Politiku posledních dvaceti let zde centrálně řídil Hugo Rafael Chávez Frías, který byl od roku 1999 až do roku 2013 prezidentem Venezuely. Po smrti prezidenta Cháveze se dne 8. března 2013 stal prozatímním prezidentem země, a posléze řádně zvoleným prezidentem venezuelský politik Nicolás Maduro Moros.
Od března 2017 musel prezident Maduro čelit masovým demonstracím, stále však měl podporu armády. Protesty si vyžádaly několik mrtvých a desítky zraněných. Podnětem pro tuto vlnu demonstrací byl tlak opozice, která Madura označila za diktátora. Opozici se podařilo dosáhnout vypsání předčasných prezidentských voleb. Ty následně proběhly 21. května 2018 a i přes všechny problémy, kterým země za doby Madurova prezidentování čelila, Maduro 21. května 2018 svůj mandát dokázal obhájit, v předběžném součtu s 68% odevzdaných hlasů, s termínem následných řádných voleb v roce 2025.
V lednu tohoto roku se situace ve Venezuele vyhrotila v ústavní krizi, v rámci které při masových demonstracích složil přísahu jako prozatímní prezident šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó. Jako hlavní argument převzetí prezidentské role uvádí, že současný parlament neuznal za legitimní Madurův druhý prezidentský mandát, protože údajně vzešel z voleb, které podle opozice nebyly svobodné.
Guaidóa uznaly za úřadujícího prezidenta do uspořádání svobodných voleb více než čtyři desítky zemí, včetně většiny zemí EU, připojila se i Česká republika. Madura nadále podporuje Rusko, Čína, Turecko či několik krajně levicových vlád Latinské Ameriky, mimo jiné Kuba a Bolívie. Neutrální postoj zaujímá OSN, a proto se nezúčastní žádné schůzky, která se bude zabývat venezuelskou krizí. OSN si chce udržet důvěryhodnost, aby mohla případně fungovat jako prostředník mezi oběma stranami. Toto prohlášení uvedl úřad generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese dne 4. února v New Yorku (dle ČTK).
Naše hnutí SPD odmítá vměšování do vnitřních záležitostí suverénních států. Občané Venezuely by se v prvé řadě sami mezi sebou, formou nepoužitého násilí, měli demokraticky dohodnout, jakým směrem se bude orientace jejich země v budoucnu ubírat a jací představitelé jí budou reprezentovat na mezinárodní úrovni. Ti by měli vzejít z nově proběhlých demokratických voleb, které by se měly konat co nejdříve a pod kontrolou OSN. Vítěze z těchto voleb by pak měly uznat všechny ostatní země. Tak vnímá demokracii naše hnutí.
