Radim Fiala: Hnutí SPD velmi výrazně finančně pomůže rodinám s dětmi.

20/2 2019
Jsme rádi, že i premiér Maďarska Viktor Orbán jde podobnou cestou a že ukazuje, že to může jít i u nás. Hnutí SPD to má ve svém programu od samého počátku a připravujeme to zavést i do legislativy. Pro pracující rodiny s dětmi máme připravené výrazné slevy na dani (40 procent u prvního dítěte a 70 procent u dvou dětí) a rodina se třemi a více dětmi, kde alespoň jeden z rodičů pracuje a bude mít čistý trestní rejstřík, nebude platit žádnou daň z příjmu (Orbán má tu hranici stanovenou až u čtyř dětí). Stejně tak chceme zavést i výhodné novomanželské půjčky i podporu bydlení a další věci, o kterých budeme postupně informovat. Mít děti pro pracující mladé rodiny nesmí být luxusem nebo věcí, která je přivede na pokraj chudoby, jak je tomu bohužel doposud. Naopak mladé rodiny musí cítit plnou podporu našeho státu. Nechceme jít cestou opakovaných navyšování sociálních dávek, které zneužívají nepřizpůsobiví. Chceme prosadit 40procentní odpočet daně z příjmu fyzických osob pro rodiče s jedním dítětem, odpočet daně z příjmu fyzických osob pro rodiče dvou dětí bude 70 procent a u tří a více dětí bude 100 procent daně z příjmu fyzických osob. Tyto zásadní odpočty daní budou platné po celou dobu výchovy a přípravy dětí na budoucí povolání, nejdéle do věku 26 let dítěte. Mladým rodinám chceme nabídnout bezúročné novomanželské půjčky do výše 300 tisíc korun s dobou splatnosti 15 let. Podmínkou je trvalé zaměstnání jednoho z manželů. Při narození třetího dítěte rodina ukončí splácení a dostane zpět splacenou částku při dovršení 18 let prvního dítěte. Odmítáme ale sociální podporu nepřizpůsobivých práceschopných rodičů, kteří dlouhodobě nepracují, nemají čistý trestní rejstřík a tolerují neomluvené hodiny svých dětí v rámci školní docházky. Podle demografa Miroslava Hiršla je jednou z důležitých věcí, na jejímž základě se lidé rozhodují, zda budou mít děti a kolik jich budou mít, právě materiální zajištění rodin s dětmi. Ten upozorňuje, že po listopadu došlo ke drastickému snížení daňového odpočtu za neopatřené dítě. Dle něho ani v roce 2002 se nedosáhlo původní nominální výše této slevy, jakou činila v roce 1992. V reálu tedy daňová sleva tvořila pouze 38 procent své původní úrovně z konce osmdesátých let! Hiršl připomíná, že toto finanční zhoršení pro rodiny s dětmi mělo svůj důsledek, neboť právě v letech 1994–1996 klesl počet narozených dětí v České republice o 30 tisíc ročně, tedy o zhruba 25 procent, a tato nízká úroveň porodnosti se od té doby udržuje. Dle něj to znamená 71procentní ztrátu původní kupní síly státní podpory. Podle Hiršla od října roku 2002 hradil stát klasické dvoučlenné rodině pouze 15 procent předpokládaných nákladů na děti, což znamená pouze čtvrtinu toho, jakou podporu stát poskytoval koncem osmdesátých let! Také uvádí, že bezdětní pokud, jde o reálné příjmy, si ve srovnání let 1989 a 2002 polepšili o 21 procent, zatímco příjem rodin s dvěma dětmi se stejným pracovním výdělkem vzrostl pouze o tři procenta a u rodin s více dětmi byl dokonce nižší než koncem osmdesátých let! Ekonom Otakar Hampl upozorňuje na to, že čistý příjem na člena rodiny dramaticky klesá s každým narozeným dítětem. Při prvním dítěti klesne o jednu třetinu oproti bezdětnému stavu, při druhém na jednu polovinu a při čtvrtém dítěti až na jednu třetinu (tedy o 4/6). Český statistický úřad v roce 2003 uváděl, že domácnosti s jedním dítětem vydaly v roce 2003 ze svého rozpočtu na jedno dítě 33,1 procenta, v domácnostech se třemi dětmi byl tento podíl 57 procenta. Průměrná domácnost s dětmi vyplatila na výchovu a výživu dětí více než 10 tisíc korun měsíčně. Čistá finanční vydání na výchovu a výživu jednoho dítěte v roce 2003 byla průměrně 6 352 korun měsíčně, což znamenalo 87 procent z čistých peněžních vydání, které připadaly na jednoho dospělého. Náklady na výchovu jednoho dítěte do jeho dospělosti byly v roce 2003 odhadovány na 1,5 milionu korun. Dnes to se započtenou inflací musí být o mnoho více. Na problém, o kterém zde hovoříme, upozorňuje Národní zpráva o rodině z roku 2004. Dle ní vzniklo prostředí, které je velmi znevýhodňující pro rodinu: „Význam dětí v rámci mezigenerační solidarity jako investice pro hmotné existenciální zajištění ve stáří byl omezen systémem sociální péče a důchodového pojištění, které eliminovalo bezprostřední závislost na dětech.“ Tato zpráva dále upozorňuje, že „tvorba lidského kapitálu a plnění dalších funkcí rodiny nejsou materiálně a finančně oceněny, což při ztrátě přímého materiálního nebo finančního užitku z dětí výrazně znevýhodňuje rodiny s dětmi vůči ostatnímu obyvatelstvu“. Závěrem konstatuje, že „tento stav je dlouhodobě nepříznivý, neboť jeho následkem je pokles porodnosti a dokonce úbytek populace.“ (MPSV, Národní zpráva o rodině, 2004, s. 10-12). Podle nás je nespravedlivé, že rodiče s dětmi, kteří si kvůli výchově dětí odtrhávají od úst, měli dotovat ty, kteří si bez dětí žijí lépe. Určitě by stála též za úvahu obnovení společného zdanění manželů či významně zvýšit slevu na dani na manžele. Tím by podle nás byli lidé ekonomicky motivováni k uzavírání manželství a ke snížení rozvodovosti. Podpora rodin je i velice důležitá pro řešení stárnutí populace a důchodové reformy. Nepřipustíme další prodlužování věku odchodu do důchodu. Naopak prosazujeme jeho snižování podle počtu řádně vychovaných dětí. Výrazně zvýšíme nejnižší důchody. SPD podporuje zachování průběžného systému financování základního prvního pilíře důchodového pojištění a jeho doplnění o druhý pilíř individuálního spoření. K úvaze též je, že by se jistým způsobem obnovil „vejminek“, který známe z minulosti. V tom smyslu, že by ze sociálního pojištění konkrétního potomka šla část přímo na důchod jeho rodiče. Lidé by tím byli motivováni mít jednak více dětí, jednak by byli motivováni dbát o dobrou výchovu dětí a jejich dobré vzdělání, protože tím by měli větší důchod. Zjednodušeně řečeno, pokud někdo zplodí a vychová pět špičkových právníků či pět skvělých automechaniků, elektrikářů či zedníků, může mít velmi hezký důchod. :-) Už nyní existují studie, že současný důchodový systém nebude ufinancovatelný. Experti z ministerstva práce a sociálních věcí v loňské matematické analýze spočítali, že přesně v roce 2028 se penze dostanou do minusu. Vzroste také ohrožení seniorů chudobou. „Vlivem rychlého nárůstu výdajů po roce 2030 se bude saldo důchodového pojištění zhoršovat, a to až do roku 2060, kdy dosáhne maximální negativní hodnotu 3,4 % HDP,“ konstatuje analýza Současný demografický pokles počtu narozených dětí představuje zásadní hrozbu pro udržitelnost průběžného prvního pilíře důchodového systému a za současného stavu české vlády nabízejí řešení buď ve formě zvýšení daní nebo odvodů, zvýšení věku pro odchod do důchod či příchodem imigrantů. Všechna tato „řešení“ my naprosto odmítáme. Myslíme si, že se vyplatí investovat do českých pracujících rodin než do imigrantů. Rodina je základ státu a je potřeba obnovit i její ekonomickou funkci, kterou měla v minulosti. Bez toho jako národ zanikneme a ekonomicky zkrachujeme.