Včera jsme si připomněli 15 let od vstupu do Evropské unie, od kterého si naši občané slibovali rozvoj naší republiky ve všech směrech. Naše očekávání se však nenaplnila.
Česká republika vstoupila do Evropské unie ve sváteční den (oslava Svátku práce) dne 1. května 2004, čemuž předcházelo první celostátní referendum v naší republice. Toto referendum proběhlo ve dnech 13. – 14. června 2003 a 77% hlasujících z necelých 42% všech oprávněných voličů, kteří se voleb aktivně zúčastnili, členství podpořilo. Referendum bylo právně podloženo ústavním zákonem č. 515/2002 Sb. Vlastní akt přistoupení podepsali v Aténách za Českou republiku tehdejší prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla. K tomuto datu šlo o dosud největší rozšíření EU, kdy k ní přistoupily též Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni je členem EU celkem 28 zemí.
V rámci tohoto patnáctiletého období se však odehrálo mnoho věcí, které značně ovlivnily chod a směrování této evropské velmoci, bohužel z pohledu našeho občana byla vnímána spíše negativně. Samotní vrcholní představitelé EU, zastoupení především německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emanuellem Macronem, začali v rámci EU uplatňovat takovou zahraniční a ekonomickou politiku, která podporuje tyto silné velmoci a je vedena na úkor zájmů a svobod jednotlivých národů. To potvrzuje nedávné prohlášení Macrona, že když se nebudou některé státy podílet na přijímání imigrantů, budou vyloučeny ze Schengenského prostoru.
V současné době se EU nachází v hluboké krizi, ze které nynější vedoucí představitelé nejvyšších orgánů EU neumí najít východisko. Tato krize propukla v roce 2015 jako důsledek vítací politiky ze strany Angely Merkelové, která otevřela hranice EU nelegálním imigrantům, kteří se v počtu několika milionů dostali do zemí EU (nejvíce z nich skončilo v Německu a to z důvodu štědrých sociálních dávek). Tento trend přílivu nelegálních imigrantů (převážně muslimů) sebou přinesl nové situace a především bezpečnostní hrozby, se kterými se bude EU neustále potýkat, protože nelegální imigrace pokračuje. Je pouze omezena, a to zásluhou takových osobností, jako je italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Lega Matteo Salvini nebo maďarský premiér a předseda nejsilnější parlamentní strany Fidesz-MPS Viktor Orbán.
Současní představitelé EU nemají ani koncepci reorganizace celé unie, aby lépe fungovala, neboť jim tento stav vyhovuje a pouze kritizují ostatní země, že upřednostňují vlastní národní zájmy nad těmi evropskými. Jako příklad uvedu výrok exprezidenta Evropské unie Hermana van Rompuyho: „V EU již nesmí být místo pro slova jako národ a vlast ve smyslu národním. Nová Evropa musí vymazat tyto pojmy ze slovníku. V EU není pro tyto pojmy místo. Čím dříve si to všichni uvědomíte, tím lépe.“ (server EUportal). Taková je současná EU a její představitelé.
Naše hnutí SPD zastává názor, že je EU nereformovatelná. Jestli máte stejný názor, můžete nás podpořit aktivní účastí u voleb do Evropského parlamentu, které proběhnou ve dnech 24. a 25. května tohoto roku, a dát hlas našim kandidátům. SPD je součástí frakce Evropa národů a svobody (ENF), jejímž cílem je spolupráce suverénních evropských států na bázi volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, která musí být také zaměřená na co možná nejmenší byrokracii a zamezení vstupu imigrantů do zemí EU. Součástí této frakce je též Salviniho Lega nebo Národní sdružení Marine Le Pen. Nadále budeme také prosazovat, aby bylo možné hlasovat v referendu o vystoupení z Evropské unie, čímž by si sami občané rozhodli, jako před 15 lety, zda naše setrvání v Evropské unii je pro ně přínosem.
