Radek Rozvoral: Kritická situace ve financování sociálních služeb v roce 2019!

30/5 2019

Včera proběhla v Poslanecké sněmovně mimořádná schůze ke kritické situaci ve financování sociálních služeb v roce 2019 a její řešení. Je potřeba, aby skončily žabomyší války mezi rezortem ministerstva práce a sociálních věcí, které vede paní Maláčová (ČSSD) a ministerstvem financí paní Schillerové (ANO). Vláda hnutí ANO a ČSSD podporovaná KSČM musí co nejdříve najít finanční prostředky na financování sociálních služeb, které jsou velice důležitou součástí naší společnosti a SPD udělá maximum proto, aby Sněmovna přijala usnesení, které k tomu vládu zaváže.

Zde je můj projev k tomuto problému:

Děkuji za slovo pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády,

sešli jsme se u další manifestační a propagační mimořádné schůze, jelikož je mimořádně absurdní a směšné, když se nad stavem sociálních služeb děsí partaje, které se po desítky let podílely na likvidaci české ekonomiky, partaje, které prošustrovaly biliónové státní majetky a miliardy obecních a městských majetků. 

Sociální služby slouží sociálně slabým. A my zákonodárci a vláda, bychom měli mít primární starost o to, abychom žádné sociálně slabé neměli, nebo jich měli co nejméně. V praxi to znamená, že stát a obce by měly mít peníze na důstojné důchody pro seniory a pro ty, kdo se o sebe ze zdravotních nebo jiných objektivních důvodů postarat nemohou. 

Stát a obce, by měly mít také důstojné bydlení pro všechny potřebné, pro bezmocné seniory, pro rodiny s dětmi, ale i pro mladé, kteří si ještě nemohli našetřit na své bydlení ani nemají na komerční nájem. 

Copak proto od roku 1989 udělaly ty staré partaje, které tady dosud vládly? Udělaly maximum proto, aby stát neměl příjmy ze svého majetku na sociální pomoc. Udělaly v obcích a městech maximum proto, aby obecní majetky rozprodaly, aby obce zbavily možnosti poskytovat jak sociální bydlení, tak jakoukoliv sociální pomoc.

Byly doby, kdy z takzvané pravice ve Sněmovně i v médiích zaznívaly bláboly o tom, že důchodci projedli státní rozpočet. Obludnost a drzosti těch, co tuhle zemi nechali rozkrást a tím ožebračili lidi, opravdu nemá hranice.

Vláda lidovců a sociálních demokratů položila základy soukromého exekutorského byznysu, připravila půdu pro zdroj neskutečné lichvářské mafie, která statisíce lidí, rodin s dětmi a důchodců ožebračila a připravila často o veškerý majetek. 

Nikdo z dosavadních vlád problém dluhových pastí účinně neřeší.

Šéfkuchař Pohlreich říká že, kuchyně se pozná podle toho nejhoršího jídla. To samé platí o státu a jeho službě občanům. Tomu kdo je na ulici, tomu kdo nemá na nájem a na jídlo, je úplně šumafuk jaké je HDP a jakou dálnici postavíte a je úplně jedno, kolik miliard dáváte do sociálních služeb, když on sám nemá na důstojný život. A to nejen proto, že je třeba nemocný nebo v dluhové pasti, ale také proto, že dře za malou mzdu, ze které prostě rodinu neuživíte, i kdybyste dluhy neměli. Lidé potřebují nejen lepší sociální služby, ale v prvé řadě lidé potřebují také vymahatelnou spravedlnost, dobře placenou práci a důstojné důchody. 

Lidi do dluhové pasti nedostali jen nenasytní advokáti a exekutoři. Exekuce za lichvářské pokuty, úkony a přísudky přece schvalovaly soudy, tedy stát, který si z těchto exekucí ukrojí pětinu v rámci DPH, jako svůj vlastní lichvářský úrok a přímo se tak na ožebračování nejslabších podílí.

Vážené kolegyně a kolegové, strašíte tím, že nejsou peníze na platy zaměstnanců v sociálních službách. Kdopak asi má podíl na tom, že byly a jsou tak malé? Každá vláda měla šance ty platy zvyšovat, každá vláda měla možnost snižovat byrokracii a tím uspořit v rozpočtu nebo přestat financovat nepotřebné hlouposti.  

Není to tak dlouho, co zde náš předseda Tomio Okamura řekl, že nám Německo dluží více než 10 000 miliard korun na válečných reparacích. Tento dluh Německo nikdy nepopřelo a pan ministr zahraničí nám na interpelaci také víceméně nechtěně a nerad, ale přece jen potvrdil, že dluh je nepromlčený a že jde jen o politickou vůli peníze chtít či nechtít.

A naše vlády více než dvacet let usilovně peníze po Německu nechtějí a to podotýkám, že ze všech zemí, které se dnes v Německu o reparace hlásí, je nárok České republiky absolutně nejtransparentnější a absolutně nezpochybnitelný.

Připomenu, že kdyby vláda tento dluh vymohla, tak každý občan může dostat minimálně jeden milion korun. Otázku reparací již otevřelo Polsko a Řecko.

Těm co tuto částku zpochybňují, připomínám, že jde o částku přepočtenou na dnešní hodnotu, plus minimální úrok za zhruba 80 let co si Němci budují prosperitu za naše peníze. 

Pro fanoušky landsmanšaftu v této Sněmovně připomenu základní fakta. Dluh Německa nikdy nezpochybnila Česko-německá deklarace, je to jen deklarace, ne smlouva a kancléř Kohl ihned po podpisu smlouvy, na tiskové konferenci ubezpečil právě vaše kamarády z landsmanšaftu, že se netýká majetku.

Za druhé, veškeré dohody ohledně reparací výslovně vylučují, aby se do reparací počítal majetek zabavený Němcům a kolaborantům. Neobstojí ani argument o tom, že by vymáhání dluhu rozhodilo naše vztahy.

A samozřejmě znovu připomenu fakt, že Německo bez protestů v roce 2010 zaplatilo poslední část reparací z první světové války a to do rukou soukromých investorů, kteří pohledávky odkoupili. Takže pokud máte starost, aby byly peníze pro naše sociálně slabé a pro naše občany, udělejte jim vládo radost, a vymožte z Německa 10 000 miliard korun které nám patří. 

Vážené kolegyně a kolegové, 

pojďme zavázat vládu, ať zanalyzuje skutečnou výši našich nároků, vůči Německu k dnešnímu dni a pojďme zavázat vládu, aby vyzvala Německou vládu k plnění závazků daných poválečnými dohodami. 

Je přece absolutně amorální, aby Německá vláda z našich peněz financovala například arabské imigranty a dávala jim z našich peněz násobně vyšší dávky, než jsme my schopni platit lidem, co se starají o sociálně slabé natož, abychom měli peníze na to, abychom sociálně slabým zajistili důstojný život bez žebroty. 

Děkuji za pozornost.