Před několika dny mě oslovil student sociálních věd na Harvardově univerzitě ohledně své diplomové práce o národnostních hnutích v Evropě a položil mi několik otázek o cílech a hodnotách hnutí SPD.
Co vás vedlo k tomu, že jste se v roce 2015 stal členem hnutí SPD a jaký jste měl politický postoj vůči euroskepticismu, přímé demokracii a anti-imigraci před vstupem do hnutí?
Do hnutí SPD jsem vstoupil na základě vlastního rozhodnutí a po důkladné rozvaze. Jelikož žiji na malé vesnici nedaleko středně velkého okresního města, zajímal jsem se spíše o problémy lidí, kteří zde žijí. Byl jsem vychováván k úctě ke starším občanům a ke své rodině. Oba rodiče celý život poctivě pracovali a k tomu vedli i mě. Život a dění na vesnicích byl po sametové revoluci pro politiky okrajovou záležitostí, což mělo za následek to, že se mnoho mladých lidí přestěhovalo do větších měst a tak zde postupně začal upadat společenský, kulturní a sportovní život. I z tohoto důvodu jsem se stal nestranným zastupitelem obce. Jako zastupitel obce prosazuji politiku pro naše občany a myslím, že se nám práce daří, o čemž svědčí i to, že se zde staví nové rodinné domy, do kterých se stěhují mladé rodiny s dětmi, čímž se zvedl zájem mladých lidí o kulturu a sport. To, že mi opět naši voliči dali své hlasy v komunálních volbách, je pro mě zpětná vazba, že to snad dělám dobře. Vždy, když něco důležitého projednáváme, diskutujeme o tom se všemi občany, kteří se k dané věci chtějí vyjádřit, takže automaticky prvky přímé demokracie považuji za to nejlepší v rámci důležitých rozhodnutích. Když jsem se seznamoval s programem politických stran a hnutí, které působily na naší politické scéně, byl to právě Tomio Okamura a hnutí Úsvit, které v roce 2013 vznikalo a jehož hlavními body programu byla přímá demokracie švýcarského typu, která mě zaujala. Po následném puči na Tomio Okamuru vzniklo v roce 2015 hnutí SPD, které jsem pomáhal zakládat a stal jsem se jeho členem. Můj postoj vůči euroskepticismu a anti-imigraci se utvářel výchovou a prostředím, ve kterém žiji.
Co podle Vás znamená slovo populismus? Považujete hnutí SPD za populistické hnutí?
Populistické hnutí – k tomuto pojmu si jako student zajisté umíte přiřadit některou z celé řady definic. Já v této souvislosti použiji tento termín v pejorativním významu, který nám přidělily některé politické subjekty jako „nálepku“, což nás velmi mrzí a ve finále nás to poškozuje: „Termín populista míní člověk prosazující rychlá a líbivá, ale těžko uskutečnitelná a často až škodlivá řešení na složité socio-ekonomické problémy.“ Hnutí SPD nabízí racionální řešení na různé společenské problémy, které jsou proveditelné a vedou k vyřešení daného problému, takže hnutí SPD jako populistické nevnímám.
Hnutí SPD samo sebe považuje za vlastenecké. Proč je dnes v ČR důležitý patriotismus a jaké jsou podle Vás v současné době největší hrozby pro českou identitu?
Když si podrobně přečtete náš program, tak Vám bude vše jasné. Svědčí o tom aktivity našich poslanců v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v rámci navrhovaných zákonů i hlasování našich poslanců u jednotlivých projednávaných bodů. Naší prioritou je prosazování zákonů, které budou ku prospěchu České republiky a našim občanům. Vždyť oni pro nás a náš vlastenecký program hlasovali a nyní je naší povinností jim to oplatit aktivním prosazováním tohoto programu. Naše země si zaslouží, abychom na ni byli hrdí a občanům zajistili důstojný a bezpečný život. Největší hrozbou pro českou identitu je byrokratický moloch s názvem Evropská unie, která se snaží o zničení svobody a suverenity národních států a o nastolení jednoho superstátu, což je potřeba jednoznačně odmítnout.
Co přesně podle Vás znamená slovo přímá demokracie a odvolatelnost? Jak by podle vás ideálně vypadala přímá demokracie a odvolatelnost v ČR?
Lidé mají dostat prostor se svobodně vyjadřovat k mnoha otázkám a rozhodnutí většiny pak ostatní respektují. To je hlavní zásada přímé demokracie. Pokud ale cítí občané potřebu se vyjádřit ke specifickým otázkám a není jim to umožněno, je to jasný důkaz, že občané nemají přímou moc podílet se na rozhodování ve věcech, které se jich přímo dotýkají a ovlivňují jejich život v naší republice. U nás je většinou politických subjektů prosazována tzv. „zastupitelská demokracie“, která ale zachovává moc pro politické subjekty jako privilegium a je to spíše neurčitá forma polodemokracie. Hnutí „Svoboda a přímá demokracie (SPD)“ jako jediný politický subjekt v současném Parlamentu České republiky prosazuje a činí kroky vedoucí ke změně našeho politického systému směrem k přímé demokracii, tedy k přímé a vymahatelné odpovědnosti politiků. Prosazujeme přímou volbu a odvolatelnost politiků a soudců a také jejich osobní, hmotnou a trestní odpovědnost. Prosazujeme také široký zákon o referendu, aby občané mohli v zásadních otázkách sami rozhodovat o své budoucnosti. Návrhy našich zákonů k zavedení tohoto systému jsou zpracovány, předloženy a připraveny k projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Existuje podle Vás konkrétní vztah mezi přímou demokracií a anti-imigrací, dvěma hlavními ideály hnutí SPD?
Prvek přímé demokracie jsem Vám popsal v předchozí otázce. Anti-imigrace má zcela jiný význam. Záleží, z jakého úhlu pohledu se na problematiku díváte a v jaké souvislosti si dáváte tyto pojmy dohromady. Hnutí SPD hájí v prvé řadě zájmy České republiky a českých občanů, to mluví za vše. Jsme proti nelegální imigraci. Naše republika by si měla sama rozhodnout, prostřednictvím svých státních institucí a za dodržení příslušných právních zákonů a norem, komu umožní, aby zde mohl žít a pracovat. Vždy se musí prověřit, zda dotyčná osoba nepředstavuje pro naši zemi bezpečnostní riziko.
Podporu SPD vyjádřila i Marine Le Penová, někdejší předsedkyně francouzské Národní Fronty. Co spojuje SPD s Národní Frontou a jinými vlasteneckými hnutími v Evropě?
V Evropském parlamentu vznikla po nedávno proběhlých volbách nová frakce s názvem Identita a demokracie. Je to nástupce bývalé frakce ENF, které předsedala Marine Le Pen. Novou frakci tvoří vlastenecké strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie, včetně naší SPD. Frakce má 73 europoslanců a představuje v současnosti páté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Legy. Členy jsou poslanci tří větších stran, kromě francouzského Národního sdružení (RN) také italské Legy Mattea Salviniho a Alternativy pro Německo (AfD). Dále ho tvoří menší počty europoslanců Dánské lidové strany, Strany Finů, Svobodné strany Rakouska, belgického Vlámského zájmu, Konzervativní lidové strany Estonska a naší SPD. Zástupci nové frakce zdůraznili svůj cíl ukončit stále těsnější integraci Evropy a nutnost zarazit nelegální příliv imigrantů do zemí Evropské unie.
Hnutí SPD uspělo ve volbách v roce 2017 u mnoha voličů, kteří šli volit poprvé. Jak jste tyto voliče mobilizovali? Proč vás volila velká část mladých voličů?
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 hnutí SPD kandidovalo ve všech krajích a ziskem 10,64 procent hlasů se dostalo do Poslanecké sněmovny, kde obsadilo 22 mandátů a má tak zastoupení poslanců ve všech krajích. Tento úspěch byl podmíněn prací všech našich členů a příznivců ve všech regionech, mezi kterými bylo i hodně mladých lidí. Propagovali vlastenecký program našeho hnutí SPD jak u petičních a propagačních stánků, podíleli se na roznosu propagačních materiálů a dalších činnostech v rámci propagace našeho hnutí SPD a bezesporu stáli za tímto úspěchem. Je zcela zřejmé, že jsme všechny naše voliče včetně velké části mladých voličů oslovili naším vlasteneckým programem, ve kterém myslíme mimo jiné i na mladé, tradiční a přirozené rodiny s dětmi, které musíme co nejvíce motivovat k dalšímu plození dětí, aby byla zachována naše identita.
V nedávných volbách do Evropského Parlamentu se nedařilo tradičně silným politickým stranám, například sociálním demokratům. Na druhou stranu dobře skončily netradiční politické strany, jako například vlastenecká hnutí nebo liberálové. Čemu připisujete tento politický trend?
Volby do Evropského parlamentu ukázaly, jak občané vnímají tuto instituci a jaké jsou jejich priority. Evropská unie jako taková prokázala a stále prokazuje, že je již přežitou institucí, kterou je potřeba zrušit a nastolit spolupráci svobodných a suverénních evropských států na bázi volného pohybu osob, zboží, služeb a peněz. Tyto suverénní státy si pak budou samy rozhodovat o své politice, ekonomice, měně a bezpečnosti. Vrcholní představitelé orgánů EU zatím nevyřešili zdárně žádný větší problém, který je v zájmu většiny obyvatel zemí Evropy.
