Tyto výrobky jsou přesně definované. Nyní ale budou oba tyto typy spadat pod označení „koncentrovaný mléčný výrobek“, čímž vznikne ještě větší zmatek. A především, co je Bruselu do toho, jak si u nás značíme výrobky? Hnutí SPD odmítá vměšování Evropské unie či kohokoli z ciziny do toho, jak u nás budeme nazývat své výrobky. Do Evropy se hrnou hordy nelegálních imigrantů, blíží se ekonomická krize a mnoho důchodců či rodin je v sociální nouzi, a Evropská unie řeší – s odpuštěním – takovéhle kraviny a jen nás buzeruje…
Je záhadou, proč náš řecký jogurt leží Řekům tak moc v žaludku, Řekové totiž své tradiční jogurty označují straggisto nebo astraggisto. „To je jejich terminus technicus, my jsme převzali jen technologii, nikoli však název,“ uvedl k tomu pro server vitalia.cz Jiří Kopáček, šéf Českomoravského mlékárenského svazu, dle něhož je nové označení krokem zpět.
Jako „řecký jogurt“ se doposud značí jogurt, u kterého byl zvýšen obsah sušiny odebráním syrovátky. Na výrobu jednoho kilogramu řeckého jogurtu potřebuje výrobce tři kilogramy mléka.
Jako „jogurt řeckého typu“ nebo „jogurt řeckého stylu“ se dosud značí jogurt, do kterého byly přidány koncentrované bílkovinné mléčné složky. K výrobě kilogramu jogurtu řeckého typu (nebo jiného běžného jogurtu) stačí jen jeden kilogram mléka. Tento jogurt se totiž zahušťuje mléčnými bílkovinami obvykle v sušeném stavu.
Víme také, že řada výrobků má zažitý ustálený název (který je mnohdy nepřesný) spojený s nějakou zemí, ale víme, že z ní nepochází. Víme, že tatarský biftek nedovážíme z Mongolska ani Tatarstánu v Rusku, víme, že turecká káva není z Turecka a vídeňská káva není dovezena z Vídně a irská není dovezena z Irska… Ostatně, co uděláme s pleťovým mlékem, když to mléko není? A kolínská voda musí být z Kolína a musí to být voda? 🙂 Podstatné přece je, aby názvu rozuměl zákazník a nebyl maten. U tuzemského rumu také přece věděl, že se nejedná o jihoamerický rum Diplomatico či Ron Zacapa vyráběný z cukrové třtiny, ale o český destilát vyrobený z brambor a rumové tresti…
Celé to připomíná příhodu z britského humoristického seriálu Jistě, pane ministře, kdy chtěl Brusel Britům zakázat používat název „párek“ pro jejich tradiční párek, protože nesplňoval požadavky bruselské směrnice týkající se párků. Nakonec ministr a budoucí premiér James Hacker za pomoci sira Humphreyho dosáhl toho, že se párek vyráběný v Británii mohl nazývat „britský párek“. 🙂
Do Evropy se hrnou hordy nelegálních imigrantů, blíží se ekonomická krize a mnoho důchodců či rodin je v sociální nouzi, a Evropská unie řeší – s odpuštěním – takovéhle kraviny a jen nás buzeruje… Co si myslíte Vy?
https://www.vitalia.cz/…/rekove-si-vymohli-zakaz-reckych-j…/
