Proto jsme také podali do Poslanecké sněmovny návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který čeká na své projednávání v prvním čtení.
Naše hnutí SPD považuje za velice nemorální, aby pracující lidé, kteří ještě navíc vychovali své děti, neměli v době, kdy jim vznikl nárok na starobní důchod, zajištěnou alespoň jeho garantovanou minimální výši. Ta by měla být vázána na měsíční hranici příjmové chudoby pro jednotlivce v České republice, kterou poskytuje Evropský statistický úřad.
Výdaje na důchody jsou jedním z nejvyšších výdajů státního rozpočtu a například v minulém roce bylo vyplaceno na důchodech 434 miliard korun. V letošním roce starobní důchod pobírá podle údajů České správy sociálního zabezpečení přes 2,4 milionu seniorek a seniorů a jeho průměrná částka činí 13.377 korun. Muži měli v průměru 14.697 korun a ženy 12.182 korun. Z celkového počtu příjemců starobního důchodu je více jak 190 tisíc (tedy necelých deset procent) těch, kteří musejí měsíčně vystačit s důchodem pod 10.000 korun. Za tristní pak považujeme, že téměř 60 tisíc důchodců nemá starobní penzi ani 8.000 korun. Porovnáme-li ještě jeden důležitý údaj, kterým je hranice příjmové chudoby, která činí něco přes 12 tisíc korun, tak nám vychází, že téměř jedna desetina příjemců starobního důchodu spadá do skupiny ohrožení příjmovou chudobou.
Stáří je přirozeným obdobím pro každého z nás. Je to období, ve kterém se postupně snižuje schopnost pracovat. Člověk je tak odkázaný na důchodový systém, který by mu měl zabezpečit takový život, aby jeho úroveň neklesla pod určitý stanovený standard. Současně by tento systém měl být spravedlivý.
Hnutí SPD předkládá změny zákona o důchodovém pojištění, kterým akcentuje právě sociální spravedlnost. Z hlediska spravedlnosti je kladen důraz na způsob výpočtu minimální částky starobního důchodu, která by byla vázána na měsíční hranici příjmové chudoby pro jednotlivce v České republice. Tyto údaje poskytuje Evropský statistický úřad. Pro výpočet minimální částky starobního důchodu by byly směrodatné údaje z předcházejícího roku, než byla žádost o přiznání minimálního starobního důchodu podána. To bude mít za následek rychlejší adaptaci minimální výše starobního důchodu na reálné cenové poměry v době, kdy příjemce neboli pojištěnec minimální starobní důchod pobírá.
