Jasné je zcela určitě to, že od nové rakouské vlády lidovců a Zelených můžeme očekávat daleko větší tlaky na omezování výroby jaderné energie.
V úterý 7.1.2020 jmenoval rakouský prezident Alexander Van der Bellen novou vládu, poté co se dohodl pověřený spolkový kancléř a předseda vítězné Rakouské lidové strany Sebastian Kurz na vládní koalici se stranou Zelených vedenou Wernerem Koglerem. Nová rakouská vláda chce čelit rozšíření či výstavbě nových jaderných elektráren, obzvláště v sousedních zemích, mezi které patří i naše republika.
Hnutí SPD se obává další spolupráce v rámci zemí V4+. Ta byla velmi pozitivní v době, kdy v rakouské vládě byla spolu s vládnoucí Rakouskou lidovou stranou (Österreichische Volkspartei, ÖVP) Svobodná strana Rakouska (Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ). Tato vládní koalice vládla v Rakousku v letech 2017 – 2019 a prosazovala politiku, která byla v mnoha ohledech shodná s názory našeho hnutí, což vycházelo i ze skutečnosti, že svobodní (FPÖ) jsou stranou s prvky národního konzervatismu a v Evropském parlamentu je ve stejné frakci Identita a demokracie, jako naše hnutí SPD. Svobodní prosazující protiimigrační politiku získali v posledních předčasných parlamentních volbách, které se konaly v Rakousku poslední zářijovou neděli, celkem 17,25 procent hlasů a obsadili třetí místo. Pověřený spolkový kancléř Sebastian Kurz stranu FPÖ nevyzval k vládní spolupráci a na nové vládě se nedohodl ani se Sociálně demokratickou stranou Rakouska (Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ), která v těchto volbách skončila druhá se ziskem 21,54 procent hlasů. Zelení – Zelená alternativa (Die Grünen – Die grüne Alternative), kteří získali 12,35 procent hlasů a skončili na čtvrtém místě, byli nakonec tou stranou, kterou si vybral Sebastian Kurz do vládní koalice. Zelení se kromě ekologie zasazují také o práva menšin a o eko-sociální daňovou reformu. Strana je zastáncem probruselské politiky a je členem Evropské strany zelených.
Nová rakouská vláda se po složení slavnostní přísahy oficiálně ujala řízení země. Vítěz zářijových voleb ÖVP bude mít v nové vládě výraznou převahu. Kromě funkce kancléře budou mít lidovci jednoho státního tajemníka a deset ministerstev, včetně resortu financí, obrany, vnitra a zahraničí. O personálním složení Zelených ve vládě rozhodli delegáti sjezdu této strany, který proběhl dne 4. ledna 2020 v Salzburgu; pro schválení vládního paktu s lidovci hlasovalo 93,2 procenta z 276 delegátů sjezdu. Předseda strany Zelených Werner Kogler bude zastávat funkci vicekancléře. Do vlády za Zelené ještě usedne Leonore Gewesslerová jako ministryně životního prostředí a infrastruktury. Resort sociálních věcí bude mít na starosti Rudolf Anschober, který dříve stál v čele ministerstva životního prostředí hornorakouské regionální vlády v Linci a znám je především tím, že je dlouhodobě hlasitým kritikem plánů české vlády na rozvoj jaderné energetiky. Alma Zadičová, která je původem Bosňanka, se ujme ministerstva spravedlnosti. Ulrike Lunaceková bude zastávat post státní tajemnice pro umění a kulturu.
Vláda také představila své programové priority. Ty zahrnují cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040, snížit daně či důrazněji prosazovat integraci cizinců do rakouské společnosti. Ve věci klimatické neutrality jsou plány nové vlády prosazované hlavně stranou Zelených ještě šílenější než Evropské unie, která chce naplnit uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Rakousko chce do roku 2030 vyrábět veškerou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů a v klimatickém balíčku vláda navrhuje zvýšení ekologických poplatků za letenky na krátkých a středně dlouhých trasách a větším zdaněním či poplatky plánuje zatížit neekologické provozy a zařízení, které produkují oxid uhličitý. Země bude nadále důsledným odpůrcem jaderné energetiky. V kapitole týkající se energetiky vládní prohlášení též uvádí, že vláda bude "všemi dostupnými diplomatickými a právními prostředky čelit rozšíření či výstavbě nových jaderných elektráren, obzvláště v sousedních zemích". Jmenovitě zde zmiňuje slovenskou elektrárnu Mochovce, kde se nyní dokončují dva nové bloky. Na půdě EU chce cílit na opuštění výroby elektrické energie z uhlí a bude prosazovat, aby byl zdaněn letecký kerosin a nafta, používané jako lodní palivo. Měla by se i upravit výše dálničního mýta či poplatku při koupi automobilu, které nebude splňovat tvrdé ekologické normy.
Vicepremiér a předseda strany Zelených Werner Kogler prohlásil, že Rakousko se ocitne v čele Evropy, pokud jde o klimatickou politiku a též zmínil, že si přeje, aby Česko a další sousední země upustily od využívání jaderné energetiky. Jeho stranická kolegyně Elisabeth Götzeová z Dolních Rakous, které sousedí s Jihomoravským i Jihočeským krajem, neustále kritizuje naší jadernou elektrárnu Temelín, ležící od dolnorakouských hranic asi 50 kilometrů, a jadernou elektrárnu Dukovany, nacházející se zhruba 30 kilometrů od rakouských hranic.
Hnutí SPD vnímá, že bude-li tato nová rakouská vláda složená z lidovců a Zelených uplatňovat dohodnutý program, bude to pro naši republiku znamenat mnohem větší tlak na omezování elektrické energie z jádra a další ekofanatické věci. Hnutí SPD je pro čisté životní prostředí, ale vždy budeme také hájit zájmy, které přispívají k rozvoji naší země, včetně energetické bezpečnosti.
