Představitelé skupin, jejichž cílem je šíření dezinformací proti fungování tradiční evropské společnosti, používají různé formy a metody. Jedním z těchto nástrojů jsou neziskové organizace s politickým a ideologickým programem.
Poslanci zastoupeni v Evropském parlamentu nedávno uložili Evropské komisi zřídit nový nástroj, který by zastřešil a následně podporoval neziskové organizace v rámci EU na místní i vnitrostátní úrovni. Jejich pružnější financování má zajistit tok peněz přímo z Bruselu, ne přes fondy EU, které přidělovaly členské země.
V České republice patří mezi nejaktivnější představitelé šíření dezinformací zástupci tzv. „pražské kavárny.“ Tu tvoří skupina pražských intelektuálů, kteří jsou veřejně aktivní a zajímají se o politiku. Jedná se zejména o dřívější voliče ODA a Unie svobody. Mezi nejvíce zneužívanou neziskovou organizaci k těmto účelům u nás patří Nadace Open Society Fund Praha (v pozadí Soros). Tyto organizace jsou přímo dotovány nemalými penězi z Evropské unie. Neziskových organizací je u nás registrováno okolo 130 tisíc.
Jsou neziskovky pro stát prospěšné? Jistě. Proč tedy naši sousedi přijímají opatření k jejich kontrole?
Podívejme se na tuto problematiku z několika hledisek. Neziskové organizace jsou z definice organizace, jejímž účelem není vytvářet zisk. Důvodem vzniku neziskových organizací je to, že státem poskytované služby mohou být pro nějakou skupinu lidí nepostačující, nebo nevhodné. Není možné, aby centrální řízení (na úrovni státu, kraje) bylo vždycky spravedlivé – a tím nastávají situace, že některé významnější projekty na regionálních úrovních zůstávají stranou. Tam je činnost neziskových organizací zapotřebí. Navíc existuje množství různých forem neziskovek (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, ústavy, nadace, nadační fondy, zájmová sdružení, sportovní svazy a kluby atd…), které umožňují vytvořit „správně zacílenou“ neziskovku. A zde je možné najít první bod, na který je potřeba zaostřit. „Správně zacílená“ neziskovka nemusí být pouze jenom k prospěchu, ale může být různě zneužitelná.
Podívejme se dále, na financování. Média uvádí, že v roce 2014 byly neziskovky podpořené sumou 13,5 miliardy Kč., v roce 2015 sumou 16,5 miliardy Kč (odhaduje se však, že pouze cca 3 miliardy Kč jsou na neziskové organizace občanům prospěšné). Takže očima obchodníka je to prostředí, kde se „točí velké peníze“. Neziskové organizace sice nemohou vytvářet hodnoty za účelem zisku, ale žádný obchodník neví, jestli bude ke konci roku „v plusu“ nebo „v mínusu“. To tedy znamená, že i u neziskovek je možné, aby zisk vznikal – ten ale musí být investovaný zpětně do činnosti neziskovky, nebo do jejího rozvoje (bylo by asi zajímavé, podívat se na to, kde končí majetek neziskovek po jejich zániku).
Jak vnímají problematiku neziskovek naši sousedé? Nejednotně! Maďarsko, Polsko a Rakousko zpřísňují pravidla fungování neziskovek (hlavně těch s politickým programem) ve svých zemích. Naše hnutí SPD postup těchto našich sousedů zcela podporuje a budeme ho nekompromisně prosazovat i v České republice.
Činnost takzvaných neziskových organizací s politickým a ideologickým programem považujeme za zásadní ohrožení demokracie. Dnes jsou úzce propojeny na činnost státní správy a realizují ideologické a politické cíle za veřejné prostředky. Je žádoucí zakázat jejich financování z prostředků státního rozpočtu, což budeme i nadále rezolutně prosazovat. V případě neziskových organizací financovaných a řízených ze zahraničí je třeba použít legislativní příklad z USA nebo z Izraele k zajištění transparentnosti v jejich činnosti.
