Abychom řádně pochopili systém přímé demokracie, který již řadu let reprezentativně funguje ve Švýcarsku a na který jsou Švýcaři po právu hrdi, je potřeba se s ním postupně seznámit. Po 100 let vylaďování následují švýcarská lidová hlasování.
Jak často Švýcaři hlasují? V průměru je švýcarský volič povolán k volební urně čtyřikrát za rok. Počet důležitých otázek, o nichž je třeba rozhodnout, se pohybuje od 5 do 15 ročně. Kromě toho se rozhoduje zhruba o 10 – 25 otázkách na místní a kantonální úrovni. Většina otázek je však řešena v rámci parlamentu, neboť Švýcarsko je reprezentativní demokracie s rozsáhlými právy, pokud jde o iniciativy a referenda.
O čem Švýcaři hlasují? Od roku 1989 bylo předmětem celonárodního lidového hlasování více než 200 různých otázek. Otázky, které přitahují největší zájem voličů, se týkají evropské integrace, dopravy, životního prostředí, cizinců a sociálních služeb. Mezi témata, o nichž je nejčastěji hlasováno, patří vládní systém, doprava, sociální služby, ekologické záležitosti a zdravotní péče.
Kdo vítězí? Ve více než dvou třetinách hlasování je vítěznou stranou federální vláda. Stává se však, že některá z pěti vládních stran musí přijmout odmítnutí své iniciativy občany. Většina občanských iniciativ nesplní požadavek dvojité většiny (občané a kantony), zatímco přibližně polovina lidových referend projde testem volebních místností.
Přímá demokracie je velké téma a žít se s ní budeme muset chtě nechtě naučit, jak u nás, tak v celé Evropě, jelikož ona jediná je východiskem z politicko-bruselské krize. Je jedním z nejdůležitějších politických témat, které prosazuje hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), jelikož dává možnost všem občanům vyjádřit svou vůli nad jakoukoli otázkou, přímo volit a odvolávat politiky a zaručuje vymahatelnou odpovědnost politiků či soudců. Tím se z ní stává nejspravedlivější a nejdemokratičtější politický systém.
Zdroj švýcarská lidová hlasování: FDFA Presence Switzerland
