Chemik prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., dr. h. c. mult., patří mezi nejslavnější české vědce a jeho objevy pomáhají lidem s virem HIV či hepatitidou typu B a dalšími nemocemi.
Profesor Antonín Holý byl velmi významnou vědeckou osobností, možným kandidátem na udělení Nobelovy ceny za medicínu. Tento velmi skromný, avšak významný člověk patří mezi nejúspěšnější a nejvýznamnější současné české vědce. Jeho největším počinem světového významu bylo objevení účinné látky, z níž jsou vyrobeny léky pro pacienty infikované virem HIV nebo trpící nemocí AIDS a virovou hepatitidou typu B. Díky těmto lékům neumírají na světě miliony lidí. Holý stál v osmdesátých letech u objevu tří molekul. Na základě jeho spolupráce s belgickým biologem Erikem De Clercqem a americkým chemikem Johnem Martinem z firmy Gilead Sciences se dostal na trh jeden z nejúčinnějších léků v boji s nemocí AIDS. Kromě toho je v současné době testován zatím nejúčinnější přípravek proti rakovině lymfatických uzlin, jehož je prof. Holý vynálezcem.
Antonín Holý (1.9.1936 – 16.7.2012) se narodil v Praze, promoval na Univerzitě Karlově, poté na Ústavu organické chemie a biochemie získal titul RNDr. a v roce 1963 hodnost kandidáta věd (CSc.) V roce 1984 získal nejvyšší vědeckou hodnost – doktor věd (DrSc.) za práci věnovanou syntéze nukleotidů a nukleosidů, která byla startovacím můstkem pro jeho další objevy. V roce 2004 se habilitoval na Univerzitě Palackého v Olomouci a v tomtéž roce byl prezidentem republiky jmenován profesorem organické chemie. Za své významné objevy byl jmenován též doktorem honoris causa (dr.h.c.). Od roku 1960 pracoval jako vědecký, později vedoucí vědecký pracovník v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, v letech 1995 – 2002 působil ve funkci ředitele UOCHB. Za svou práci získal řadu prestižních ocenění.
Když si vzal něco do hlavy, dokázal to dotáhnout do konce, přestože mu řada kolegů nevěřila. On věděl, co dělá, dokázal to prosadit, nic ho neodradilo. Byl vzdělaný, jazykově vybavený a co měl ze všeho nejradši, byla manuální práce – že mohl látky syntetizovat vlastníma rukama. To byl jeho život. Doma si vyráběl třeba nábytek a měl velkou radost, že si jej vyrobil sám. K jeho zálibám patřilo např. fotografování, cestování, filatelie, pěstování kaktusů.
Antonín Holý zemřel před šesti lety na neurogenerativní chorobu a jeho jméno naše veřejnost na rozdíl od jiných vědců dosud nedocenila, i když je jedním z nejvýznamnějších molekulárních chemiků na světě. Přes velké úspěchy u nás tolik známý není. Jedním z dobrých počinů je, že nyní o něm vznikla původní divadelní hra Elegance molekuly, kterou uvádí Dejvické divadlo.
Pan prof. Holý byl po celý svůj život skromným člověkem, který velmi proslavil naší zemi v zahraničí. Připomeňme několik jeho slov: „Obecně řečeno, je už pozdě, když se člověk léčí z nějaké infekce. To platí obecně, protože ji neměl nikdy dostat. To už je řešení něčeho, co nemělo nikdy nastat. Protože všechny léky jsou jedovaté a je to vlastně to poslední, co se dá udělat, aby se člověk zachránil. Jediné řešení v tomhle ohledu je prostě nedostat tu infekci. Což je možné buď vhodným chováním, tedy nepromiskuitním, nebo posílením imunity organismu. Já, kdybych dnes začínal znovu, tak bych se tímto problémem zabýval, protože imunitní systém člověka je zázračná věc a jeho ovládání může člověku velmi významně ovlivnit život.“
Významné osobnosti, mezi něž prof. Holý bezesporu patří, si musíme neustále připomínat a dávat je za vzor hlavně naší mladé generaci.
