Přes Turecko přichází podle Evropské komise v současné době do Evropy devítinásobně více imigrantů, než jak tomu bylo oproti stejnému období loni.
Požadavky Turecka vůči Evropské unii se budou do budoucna neustále zvyšovat. Má totiž proti Evropské unii dosti silný nástroj – koriguje vstup afrických a arabských imigrantů do Evropy.
Turecko do Evropské unie ještě nepatří, i když jedná o vstupu do EU už od roku 2005. Rozhovory ale dlouhodobě stagnují zejména kvůli výhradám EU k dodržování svobody slova v Turecku a způsobu vlády prezidenta Erdogana. Turecko je ale velmi důležité pro zvládání přílivu imigrantů, kteří v poslední době způsobili EU značné problémy. Právě díky migrační dohodě s Ankarou z března 2016 se podařilo částečně zastavit masový příliv imigrantů z Blízkého východu do Evropy přes Balkán, známý jako „Balkánská cesta“. EU za to Turecku slíbila finanční pomoc a bezvízový styk podmíněný splněním několika kritérií. Ty podle Bruselu zatím Ankara nesplnila. Turecký prezident Erdogan zatím nedostal od EU to, co požadoval, tedy zrušení vízového styku pro své občany a jako projev své nespokojenosti stáhnul několik pohraničních hlídek. Tyto hlídky měly za úkol střežit hranice do Evropy a tím zabránit nelegálnímu vstupu imigrantů převážně z Afriky do Evropy.
Prognózy OSN uvádí, že v subsaharské Africe každý rok přibude 29 milionů obyvatel, což se za deset let přiblíží 300 milionům, a z toho až jedna čtvrtina se vydá na cestu do Evropy. Většina z nich jsou mladí lidé ve věku do 25 let. Středomoří je vstupní branou imigrantů z Afriky a Blízkého a Středního východu do Evropy. Trasy imigrantů se průběžně mění v závislosti na řadě faktorů, jako je situace v zemích původu, migrační a azylové politiky cílových a tranzitních zemí, činnost pašeráků, roční období atd. A právě stažení hlídek z tureckých hranic znovu oživilo Balkánskou cestu.
Balkánská migrační trasa je jedna z hlavních migračních tras. Tato trasa vede z Turecka do Německa, příp. dále do západní a severní Evropy a prochází přes Řecko, Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Trasa přes Makedonii a Srbsko je nyní neprůchozí, protože makedonské a srbské hranice střeží pohraniční stráž posílené armádou (česká policie zde má také své zastoupení). Imigranti jsou nuceni hledat alternativní nové trasy vedoucí přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu.
Napětí je v těchto státech velké. Naše média se tomuto tématu spíše vyhýbají a neposkytují objektivní zpravodajství. Nelegální migrace do Evropy pokračuje, převažuje zmiňovaná balkánská trasa. Migrace má zvyšující se tendenci. O tomto faktu informují zpravodajská média zemí balkánské migrační trasy. Chorvatský list Oslobodenje na svých stánkách zdůrazňuje, že tyto státy musí přijmout řadu opatření, aby zamezily přílivu imigrantů do Evropy. Reálnou situaci na hranicích formou komentované fotodokumentace prezentuje chorvatský portál maxportal.hr. Zpravodajský portál Politika24.net prezentoval názory ministra spravedlnosti Bosny a Hercegoviny Josepha Grubeše o potřebě aktuálního řešení této situaci všemi zainteresovanými státy. Tento portál také poukazuje na to, že migrace může změnit etnickou strukturu v těchto zemích do budoucna. Demograf Stjepan Šterc poukázal v této souvislosti na to, že Černá Hora, Bosna a Hercegovina a Chorvatsko nejsou na tuto změnu připravené a migrační vlna může způsobit vážnější problémy, které souvisí se společností jako celkem a jejím ekonomickým rozvojem. Také poukázal na odlišnost řešení migrační krize v diplomatické rovině s reálnou situací (např. požadavek nasměrování imigrantů do určitých oblastí, které jsou etnicky homogenní, se vůbec neuplatňuje).
To, jaká je reálná situace ohledně imigrantů, napovídají reakce států, kterých se tato nelegální migrace dotýká. Srbsko za účelem ochrany hranic vyhlásilo částečnou mobilizaci armády. Chorvatsko vyhlásilo zvýšenou policejní pohotovost a zvýšení počtů policistů na hranicích. Rakousko nasadilo na ochranu hranic armádu a vytvořilo zvláštní vojenské oddíly pohraniční stráže a v souvislosti s aktuální situací na hranicích se rozhodlo vyslat na východní hranici další pohotovostní brigádu s cílem posílit ostrahu hranice.
Pravdou je, že současní imigranti jsou považování za „průzkumníky“ nových alternativních tras. Tomu napovídá i strategie jejich pohybu – uskupení v malých skupinách, které jsou od sebe vzdálené několik kilometrů, a předávaní zpráv o průchodnosti cesty pomocí mobilních zpráv. Tímto postupem jsou velmi adaptabilní a přizpůsobují se aktuální situaci. Touto strategií postupu jsou imigranti schopni se ve velmi krátkém časovém období dostat do Evropy v počtu tisíců.
Turecko si je dobře vědomo toho, že je zcela v jeho rukou, kolik imigrantů do Evropy pustí. Tomuto faktu přizpůsobuje svoji politiku vůči EU.
