Aktualita

Po roce 1989 proběhla likvidace českého zemědělství. Vítám Vás u sedmnáctého dílu z celkem 18-ti dílného seriálu s názvem “Ukradená revoluce” na základě putovní výstavy hnutí SPD, kde na velkoplošných panelech po celý letošní rok postupně na náměstích celé ČR připomeneme mnoho nejznámějších, avšak dnes již polozapomenutých příběhů po Sametové revoluci.
Prorocká slova vyřkl po revoluci mluvčí firmy DAK MOVA Bratislava, původně slušovického družstva, prof. MVDr. Peter Popesko, cituji: „Pro budoucnost máme dvě cesty. Buď budeme pokračovat v budování velkých podniků, ať už soukromých nebo družstevních, a začneme se přibližovat americkému zemědělství, nebo vyhovíme přání států Evropské unie, rozdrobíme výrobu na malé živořící podniky a budeme čekat dalších padesát let, než se tato rozdrobenost reintegruje na úroveň nynějšího Rakouska a Německa. Státy Evropské unie nemohou připustit, aby se v jejich blízkosti vyvíjelo zemědělství, které by mělo podobu americké velkovýroby, zatímco státy Evropské unie jsou nuceny zemědělství dotovat.“ Konec citátu.
A stalo se to, co chtěla západní Evropa. České zemědělství – zemědělská družstva a zemědělské státní podniky – byly zlikvidované. Republika, do té doby potravinově soběstačná a exportující, se stala dovozcem přebytků z dotovaného evropského trhu. V průběhu devadesátých let přišly tisíce zemědělců o práci.
Bývalý předlistopadový předseda zemědělského družstva Václav Štáfek vzpomíná s časopise Dialog č. 255 v září 2009, cituji: „Jako malý hospodář mám v paměti, jak jsme museli za první republiky dřít, abychom se uživili. Nejhůře na tom byli zemědělští dělníci, kteří pracovali u velkostatkářů a sedláků. Např. kočí měli výsadu spát ve stáji s koňmi. Dostávali 80 Kč měsíčně a 1x za 2 roky měli nárok na cajkové šaty za 150 Kč. Někteří žili v ratejnách, zvláště na Slánsku, kde bydlelo taky 15 rodin společně ve stodole, odděleně jen provázkem s hadrem. Spalo se na slámě a vydělávali 1 Kč na hodinu. Takový byl život na vesnici za první republiky. Proto také po válce odcházeli zemědělští dělníci do průmyslu, do nově zakládaných jednotných zemědělských družstev. Není se co divit, že i já jsem tuto možnost využil. Začátky hospodaření JZD nebyly lehké, ale stále více lidi chápalo, že k uživení národa žádná jiná cesta není…“. Konec citátu.
V zemědělství a průmyslu přišlo po Sametové revoluci o práci přibližně 50 tisíc pracujících. Největší likvidace podniků v průmyslu proběhla za ministra Vladimíra Dlouhého a v zemědělství proběhla největší likvidace za ministra Luxe z KDU-ČSL. Ztráty ve státě jdou do miliard.
Co si o o tom myslíte Vy? A prosím SDÍLEJTE, aby se lidé dozvěděli informace, které již nezaznívají v médiích. Přeji hezký den
FOTO: Jaroslav Soukup, Novinky