Hlavní hvězda naší pražské konference Marine Le Pen přednesla zásadní projev o návrhu na budoucí uspořádání Evropy – prosazujeme společně včetně naší SPD přechod od Evropské unie k Unii evropských národů (U.E.N.). V příštích volbách do Evropského parlamentu v roce 2018 proti sobě stanou dva projekty: na jedné straně Evropská unie a na straně druhé naše Unie evropských národů. Naší ambicí je vyhrát, a tak získat zpět Evropu, navrátit každou zemi jejímu národu a každému národu svobodu. Naším cílem je poskytnout Evropě takové instituce, které budou účinné a půjdou ruku v ruce s její touhou po svobodě.
Projev Marine Le Pen v plném znění:
Vážené dámy a pánové, jsem velice šťastná, že mohu před vámi vystoupit v Praze, která je symbolem historického vítězství našich přátel z SPD. Chtěla bych jim poblahopřát a podtrhnout, že toto vítězství představuje výhru nejenom pro jejich velice krásnou zemi, pro jejich národ, ale je i nadějí pro všechny evropské země, jež si přejí zachovat svoji identitu.
Evropské národy vážící si svobody vás pozorovaly, obdivovaly, a ty, které se k velkému kroku teprve chystají, vám jistě záviděly.
Ve Francii jsme váš úspěch sledovali s radostí a optimismem. Radovali jsme se za vás a optimisticky jsme se dívali na budoucnost Evropy.
Právě vstupujeme do předvolebního období, jež bude pro náš kontinent zcela klíčové.
Jelikož v něm půjde právě o budoucnost našeho kontinentu.
Dobře vidíme, kam nás zavedla Evropská unie.
Díky této katastrofální instituci náš kontinent směřuje k zániku rozmělněním, vymazáním významu měst a vesnic, popřením jeho kultur, zadupáním jeho plodné různosti, nárůstem nebezpečí, programovým potlačováním národních identit, neuvěřitelným nárůstem chudoby, sociálních nejistot a ztrát sociální postavení.
Každý den si uvědomujeme, že Evropská unie, její neúspěchy, její umělá celistvost vynucená nátlakem ničí ideu sjednocené Evropy. Příkladem nám je Brexit.
Sjednocená Evropa je totiž velmi krásnou myšlenkou, pokud však zahrnuje i respekt k jednotlivým národům, což je jistě požadavek nás všech.
Náš projekt Evropské spolupráce staví na lásce k našim vlastem a k přihlášení se ke společné civilizaci a kultuře. Naším cílem je proto zachovat pro budoucí generace i ty, jež přijdou po nich, hodnoty našeho helénsko-křesťanského dědictví i dědictví našeho národa.
Jsem proto velice šťastna, že společně s partnerskými stranami Národní fronty, jež tvoří evropskou parlamentní frakci Evropa národů a svobody (ENF), jsme se zde sešli, abychom společně vypracovali model spolupráce mezi evropskými národy. Model, jenž bude alternativou Evropské unie. Model, jenž budeme moci v příštích evropských volbách bránit ruku v ruce.
Posláním každé z našich stran bude propagace tohoto nového uspořádání kontinentu ve své vlasti.
Tento politický a volební projekt není utopií, ba právě naopak.
Evropská unie je na konci s dechem. Stejně tak i kancléřka, jež se ji snaží udržet pohromadě. Nárůst národního povědomí a stran volajících po svobodě je toho příkladem.
Teď je ten správný okamžik.
Poprvé máme naději, že tuto nesprávnou Evropu svrhneme zevnitř, a to prostřednictvím všeobecného volebního práva do evropských institucí.
Mohlo a mělo by se tak stát v rámci voleb do Evropského parlamentu, kde již není naším cílem získat větší zastoupení, nýbrž převzít otěže tohoto mechanismu.
Musíme jednat jako dobyvatelé, náš volební úspěch musí odpovídat politické roli, již od nás očekávají dějiny.
Všichni členové našeho hnutí, byť s odlišným zaměřením, sdílejí stejný pohled na svět. Pokud toužíme po svobodě, musíme zároveň požadovat spolupráci mezi našimi národy, jelikož jsme si vědomi toho, že je pro naše národní zájmy prospěšná.
Když sledujeme tisíce migrantů, kteří se vyloďují na italských, řeckých a španělských plážích, je to, jako by se vyloďovali u nás. A každý z nás tak zná pocity našich italských, řeckých a španělských přátel, k nimž se nemůžeme postavit zády.
I v případě dohody CETA či Mercosuru, které nás finančně ruinovaly, jsme se rozhodli bít za naše hospodářské zájmy.
Je nám jasné, že je pro každou naši zemi – ať již v otázkách migračních, vědeckých, hospodářských apod. – prospěšné zapojit se do této spolupráce.
Nyní je naším cílem přesně popsat technické a institucionální podmínky vzniku spolupráce. Proto zde stojím před vámi.
Měli bychom vypracovat chtěnou a nevnucenou spolupráci, spolupráci, jež se bude měnit v závislosti na potřebách každé země. Ve Francii tomu říkáme spolupráce „à la carte“ (na míru).
Zhmotněním této vůle po dobrovolné spolupráci, po spojení založeném na dobrovolnosti a vzájemném respektu, by měl být nový institucionální rámec: instituce, jakou je Evropská komise, zcela zaniknou, další by měly být navrhnuty tak, aby umožnily volné sdružování našich států a národů.
Má strana začala s přípravou nových zakládacích smluv. Ráda bych se s vámi podělila o naši představu tohoto projektu.
Je na čase, aby alternativní projekt k Evropské unii získal svůj institucionální rámec. A také svůj název.
V Národní frontě jej nazýváme Unie evropských národů (U.E.N.).
Jsem si vědoma toho, že slovo unie může vzbuzovat u některých z vás odpor, představíte-li si dosud známou Evropskou unii.
Chci vás však uklidnit.
Cílem této unie nebude rozmělnění národních suverenit, ale naopak sjednocení k jejich obraně.
V rámci unie bude existovat institucionální rámec, jenž zde vypracujeme, který však nebude povinný pro ty země, jež se na něm nechtějí podílet. Zároveň však budou mít možnost do něj kdykoliv vstoupit, pokud změní názor. A členové zas budou mít právo tuto unii kdykoliv opustit.
Jak jistě víte, jsme velkými odpůrci nucených sňatků.
A tak v rámci projektu nového uspořádání Evropy bude mít každý člen možnost stanovit si hospodářské a politické cíle pro svoji zemi, které chce hájit.
Projekt evropské spolupráce je pragmatický a jelikož staví na vzájemném respektu, je i udržitelný.
Navíc je tato idea založená na respektování národů velmi aktuální.
Spojené státy po zvolení Trumpa prezidentem chtějí „America first again“ a snaží se znovu definovat své hranice. Indie touží znovu nalézt svoji identitu. V rámci ústředního výboru Komunistické strany si Čína přeje navázat na Říši středu. A v neposlední řadě Rusko pod vedením Vladimíra Putina brání svoje zájmy a multipolární uspořádání světa.
A právě v tento moment, kdy všechny velké státy znovu definují své hranice, brání své zájmy, snaží se bránit proti nekontrolovatelné globalizaci, tak právě v ten moment Evropa vykročila protichůdným směrem, chtěla se navrátit proti proudu času i za riziko nevyhnutelného vyčerpání.
Naše představa světa, představa, kterou sdílejí všichni členové naší frakce a Evropa národů a svobody (ENF), tkví v návratu velkých a suverénních národů.
Do Prahy jsem tedy přijela, abych před svými kolegy, předsedy politických stran, obhájila plán či ambici spočívající ve třech bodech:
Těmito třemi body jsou:
1. společné definování institucionálního rámce alternativy ke stávajícímu uspořádání, kterou navrhuji nazvat Unií evropských národů,
2. po důkladné technické, právní a diplomatické analýze stanovení období přechodu od Evropské unie k Unii evropských národů a stanovení přesného harmonogramu,
3. společná obrana tohoto nového projektu po celé Evropě proti zastáncům Evropské unie.
V příštích volbách proti sobě stanou dva projekty: na jedné straně Evropská unie a na straně druhé, jak pevně doufám, naše Unie evropských národů.
Jak jste jistě pochopili, naší ambicí je vyhrát, a tak získat zpět Evropu, navrátit každou zemi jejímu národu a každému národu svobodu, kdy prvním krokem bude návrat hranic.
Naším cílem je poskytnout Evropě takové instituce, které budou účinné a půjdou ruku v ruce s její touhou po svobodě.
Není času nazbyt! Ať žijí národy Evropy!
