11.9.2023 18:58
Seminář: Kybernetická bezpečnost ve světle moderních technologických
trendů
V obchodu s kybernetickou kriminalitou se točí 10 a půl bilionu dolarů, což je více než
peníze za všechny drogy, které se na světě kdy zobchodovaly. Kyberkriminalita není
obyčejný zločin, ale obrovský byznys se všemi náležitostmi, které k velkému
globálnímu byznysu patří. Na semináři pod názvem Kybernetická bezpečnost ve světle
moderních technologických trendů to 4. září 2023 v Poslanecké sněmovně prohlásil
profesor Ostravské univerzity Ivan Zelinka.
Odborný seminář, který se zabýval problematikou Kybernetické bezpečnosti ve světle
moderních technologických trendů, zejména za použití prostředků umělé inteligence
se konal pod záštitou poslanců SPD Vladimíry Lesenské a Vladimíra Zlínského ve
spolupráci s Institutem svobody a přímé demokracie (ISPD) www.i-spd.cz .
Tomio Okamura, Vladimír Zlínský, Vladimíra Lesenská, Ivan Zelinka a Jan Plucar
Seminář zahájil předseda SPD Tomio Okamura, který varoval před nebezpečím
zneužití umělé inteligence, která podle něho představuje značná rizika. „I ten
nejlepší nástroj se v nesprávných rukách může stát nejhorší zbraní. Současná
umělá inteligence je v případě spuštění jaderné války jak ze strany USA tak Ruska
naprogramována tak, že vypouští jaderné zbraně a bojuje samostatně, až do
zničení planety. To je realita současnosti“, uvedl předseda SPD.
Dnes podle něho není problém zablokovat na dálku volant chytrého auta či
splést medicínské přístroje. Stejně jako není problém pomocí malware (škodlivý
software) spustit jakoukoliv průmyslovou havárii. Ke zničení lidských životů či
materiálních statků, stačí jeden pomatený hacker, který se nabourá do systému.
Kybernetik je podle Okamury dobrý sluha, ale zlý pán. „Sofistikované systém
v Číně začali sledovat chování Číňanů a podle toho jim udělují určité výhody a
nebo je omezí na jejich svobodě.“ V této souvislosti poukázal předseda SPD na
podobné chování některých západních bank, které sledují politické smýšlení
klientů a v případě nevhodného angažmá mohou klientovi zablokovat účet, tak
jako se to stalo britskému politikovi Nigelovi Faragemu.
Video: https://youtu.be/SFDPUlCCqVw?si=cUEMz31Ebs7VWlj5
„Hnutí SPD na všech úrovních prosazuje decentralizaci a soběstačnost. V případě
kybernetické bezpečnosti je tento sytém určitým řešením. Do uzavřeného
počítačového okruhu například v nemocnici se se hacker jen tak nedostane.
Stejně jako u hotovostní platby z ruky do ruky nehrozí, že nám peníze někdo
vysaje přes počítač.“ Moderní trendy jsou podle Tomia Okamury fajn, ale neměli
bychom zapomínat ani na normální selský rozum.
Podle poslankyně SPD a členky sněmovního podvýboru pro informační
technologie Vladimíry Lesenské se kybernetická bezpečnost v dnešní době stala
jedou z nejdůležitějších a nejnaléhavějších výzev před kterými stojíme a které
musíme řešit. Počítačové systémy zrychlují a zefektivňují práci, včetně státní
správy na druhou stranu přinášejí stále větší propojení našich životů s počítači a
také značná rizika. Světové sítě jsou stále složitější a jejich zranitelnost roste
podle Lesenské zároveň s jejich komplexností.
„Kybernetiké útoky mohou ochromit infrastrukturu, odcizit citlivá data, ohrozit
osobní soukromí a způsobit obrovské ekonomické škody.“ Proto je podle
poslankyně důležitá spolupráce mezi státem a soukromým sektorem a vědeckou
komunitou, která je klíčová pro zajištění bezpečnosti našeho digitálního světa.
Video: https://youtu.be/b1HxSGyEpOU?si=5C3T7iVls02Xgt9I
Profesor ostravské univerzity zabývající se počítačovými systémy Ivan Zelinka ve
svém příspěvku nazvaném Kyberprostor v digitálním věku, ozřejmil základní
pojmy jako je kybernetická bezpečnost a zároveň poukázal na rozvíjející se
kybernetickou kriminalitu, která je podle něho druhou stranou mince
kybernetického rozvoje a zneužitím všech technologií k páchání trestné činnosti.
Kyberprostor je podle něho rozsáhlé propojení všech sítí, které známe pod
názvem internet. „Kyberprostor je zde zhruba 60 let. Z toho zhruba 20 let k tomu
mají přístup obyčejní smrtelníci. Kyberprostor není omezen žádnou hranicí a
nachází se všude. Jakékoliv zařízení, kde je nějaký senzor včetně například
chytrých hodinek atd. Je součástí kyberprostoru,“ uvedl v úvodu svého příspěvku
zelinka.
Civilizace je tu podle něho tisíce let a lidé si zvykli na to, že jsou v prostoru
bezpečné cesty, které jsou chráněné a pak jsou tam také cestičky temnými
hvozdy, kdy můžeme být přepadeni. Kyberprostor tohle ruší, neboť přepadeni
můžeme být v kyberprostoru kdekoliv, žádné místo není stoprocentně chráněné.
Video: https://youtu.be/BvCYG0QYDz8?si=hZfcyF1Ki1Uo-2k_
Hlavní nepochopení pochází z toho, že lidé si neuvědomují, že fyzika
kyberprostoru je jiná, než našeho prostoru. Běžný smrtelník používá jen malou
část internetu v klasických prohlížečích, většina je mu podle Zelinky nepřístupná
a v hloubkách, které si ani neumí představí. Součástí toho hlubokého webu je i
jeho nejextrémnější část temný web, kde začíná opravdové peklo. Neboť, si tam
můžete objednat vraždy, koupit zbraně či drogy či provozovat nepředstavitelné
zvrhlosti. Prohlížeč, který nám umožňuje se do těchto hloubek potopit se
jmenuje Thor.
V obchodu s kybernetickou kriminalitou se podle Zelinky točí 10 a půl bilionu
dolarů, což je více než peníze za všechny drogy, které se kdy zobchodovaly.
Kyberkriminalita není obyčejný zločin, ale obrovský byznys se všemi náležitostmi,
které k velkému byznysu patří. Dnes je k těmto útokům využívána hojně i Umělá
inteligence (AI) včetně vytváření profilů slabých mít vašich konkurentů, které
chcete například v byznysu zničit.
Poslanec SPD Vladimír Zlínský ve svém příspěvku přirovnal kybernetickou
bezpečnost s fungováním imunitního systému našeho těla. V obou případech se
objevují systémy, které by rádi narušily jiné systémy a různým způsobem je
zneužily ve svůj prospěch.
Bezpečnostní analytik Luděk Nezmar promluvil o temných úskalích digitálního
věku. Kybernetická bezpečnost podle něho není pohodlná ani bezpečná a jediná
bezpečná digitální data jsem ta, která neexistují. Expert také varoval před
nebezpečím internetu věcí, který naše domácnosti stále více ovládá.
Poukázal rovněž na rozšířený omyl, že cloudové služby jsou stoprocentně
bezpečné a k datům se nikdo nemůže dostat. To je podle něho hluboký omyl.
Čím rychlejší sítě budou, tím rychleji o data přijdeme. Upozornil rovněž na
nebezpečný fenomén tzv. Deepfake, tedy počítačové simulace, která se nyní
za pomoci umělé inteligence rozrostli do obrovských rozměrů. Ať už jde o
nevinné používání pro zábavu či parodii, které se ovšem může zvrtnout lehce
v kyberšikanu, nebo k politickým manipulacím či osobní pomstě.
Dnes se upravená videa či hlasové simulace používají stále ve větší míře, i
k falešným zprávám finančním manipulacím, krádežím a také k manipulaci
veřejného mínění. Společnost není podle Nezmara připravena těmto hrozbám
čelit a má tendence je podceňovat. Podle experta dochází díky zlevnění
počítačového výkonu k tzv. demokratizaci kybernetického zločinu. „Zlevnění
kvalitních počítačových systémů sebou přineslo i rozšíření hackerství do širokých
vrstev. Dnes už to není jen doména uzavřené komunity špičkových hackerů, kteří
byli zároveň i programátory,“ uvedl Nezmar.
K tomu je dnes podle něho využívána ve velkém právě umělá inteligence, která
na jedné straně pomáhá kybernetickým bezpečákům, ale na druhé straně
hackeři podle něho využívají umělou inteligenci k automatizovaným
phishingovým útokům (osobně zacílené útoky), k rozpoznání obrazu biometrie a
k opravdu velkým manipulacím.
Nezmar rovněž varoval před stále větší oblibou Dark webu (temný web) zejména
mezi mládeží, z nichž se část nechává najímat na špinavou hackerskou práci.
Předseda Agentury rozvoje a podpory kritické infrastruktury profesor Dušan
Kalášek ve svém příspěvku vyzdvihl zejména význam morálky a etiky pro celý
kybernetický prostor. Pokud se podle něho nebude jevům jako Dark web
dostatečně bránit bude stále temnější a stále více zasahovat i do našich životů.
Profesor Kalášek představil i souhrn právních, organizačních, technických a
vzdělávacích prostředků směřujících k zajištění ochrany kybernetického prostoru.
Zároveň poukázal v případě kybernetické bezpečnosti na úlohu státu, který by
měl zajistit ochranu a rozvoj chráněných zájmů a trvalo udržitelný rozvoj lidské
společnosti.
Podle něho je třeba zvláště chránit kritickou infrastrukturu státu, mezi kterou
patří energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotní
péče, doprava, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor,
nouzové služby a veřejné správa.
Důležitá je zejména etika a morálka, ze kterých vychází zásady etického chování
jako je důvěra, čestnost a integrita, respekt, solidárnost a transparentnost.
V současnosti jsme podle něho svědky krize lidského faktoru. Bezpečnosti ve
firemním i osobním kyberprostoru se věnoval ve svém příspěvku také
vysokoškolský pedagog Jan Plucar.
(ISPD)
Videozáznam ze semináře je dostupný:
https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=3415
