18.4.2021 10:16
Tomio Okamura: Můj rozhovor pro Armádní noviny o bezpečnostních a geopolitických otázkách ČR a o pohledu na armádu:
1) Značná část veřejnosti si klade otázku: „Nač máme armádu?“. Většinou se jim dostane abstraktní, nic neříkající odpovědi. Naše první otázka na Vás, jakožto na potenciálního budoucího premiéra České republiky, je prostá: „Nač máme armádu?“
Češi a Moravané získali po 300 letech svou národní svobodu a státní svrchovanost díky tomu, že sami začali na všech frontách světové války bojovat proti nadnárodnímu uzurpátorovi. Jejich tehdejší situace nebyla nepodobná té dnešní. Nadnárodní monarchie usilovala o unifikaci, Němci porobené poněmčovali, zemím české koruny se kousek po kousku ukrajovala jejich svrchovaná práva, odebírala se pravomoce národnímu parlamentu, panovala cenzura a politická korektnost, která nedovolovala některé nepříjemné pravdy říkat.
A pokud by se tehdejší centralistické monarchii nepostavili Čechoslováci se zbraní v ruce, pokud bychom neměli legie, které se stali ceněným hráčem na geopolitické světové šachovnici, tak jsme na si na spojencích suverenitu a samostatnost nevymohli. Spojenci do poslední chvíle nechtěli monarchii rozbíjet, protože se báli národnostních zmatků ve střední Evropě. Rakouské mocnářští bylo ve skutečnosti velký evropský konglomerát nesourodých zemí od severní Itálie přes Jugoslávii přes Rumunsko, Maďarsko, části Polska a Ukrajiny. To klíčové je, že jen vytvoření československých vojsk v Rusku, Francii a nakonec v Itálii a jejich skutečně hmatatelné výkony v bojích donutilo spojence, aby opustili myšlenku udržení Rakousko-Uherska, byť s podmínkou nějaké autonomie pro její národy nebo federalizace. Ostatně i Mnichov a druhá světová válka opět ukázaly, že bez boje o svobodu není národní svrchovanost možná.
Češi a krajané byli vždy skvělí válečníci – bojovali po celé Evropě, ale na druhé straně nikdy jsme násilím neokupovali a nezabírali cizí země. To nás trochu ovlivňuje – nějak si myslíme, že stejní jsou i ostatní. Jenže svět je přesně opačný – bohužel nejen zbrojní lobby, ale i ta politická baží po zisku a válka, nebo alespoň hrozby války, jsou po staletí pro ně ideální osvědčený prostředek, jak tu moc a zisky dostat. To, že se Německu podařilo zvrátit výsledek dvou válek a ovládlo politicky i ekonomicky Evropu díky Bruselu, by nás nemělo ukonejšit, že nehrozí ozbrojené konflikty. Když se před 22 lety vzepřeli Jugoslávci diktátu NATO, aby ve své zemi umístili základny NATO, byli bez milosti vybombardovaní, bylo odtrženo Kosovo a základny se tam postavily. Na jedné straně se nám může zdát, že Srbové prohráli, ale není to pravda – ztratili kus území, ale díky tomu, že se vzepřeli, ztratili jen Kosovo, ale Srbsko je dodnes svobodné. Pokud by se tehdy podvolili byla by z nich stejná nesvéprávná kolonie jako z České republiky.
Armáda, která je bojeschopná, je záruka naší svobody. A naše svrchovanost je zárukou, že udržíme dědictví, které nám vybojovali se zbraní v ruce naší předci. V tomto ohledu bychom ji měli posilovat, ovšem jednoznačnou prioritou musí být obrana našeho území a našich občanů, nikoli zahraniční expanzivní mise v cizím zájmu.
2) Nestačí nám k řešení bezpečnostních problémů ČR posílená policie, tedy ozbrojená síla určená jen a pouze k nasazení uvnitř geografických hranic naší země a proti vnitřním nepřátelům?
Jak jsem uvedl výše role armády je nezastupitelná, pokud mluvíme o aktuálních rizicích – armáda by měla znovu převzít ostrahu a ochranu hranic, a z expedičního sboru, který dělá fíkový list pro americké agrese, se stát armádou připravenou bránit svoji zemi. Mimochodem i proti agresi ze strany takzvaných spojenců. Po Mnichovu naše území neobsazovali Němci, ale i Poláci, Maďaři a naši vojáci s nimi na mnoha místech regulérně bojovali. A vše se souhlasem takzvaných spojenců – Britů a Francouzů.
Poučení? Budujme přátelské svazky, družme se, ale nikdy, nikdy si nenechme nic diktovat, nikdy se nevzdávejme svrchovanosti. Jediný, kdo je skutečně ochotný nám vždy a ve všem pomoci, jsme jen my sami. A je to pochopitelné každá země, každý národ má svůj zájem. Koneckonců poslední rok, kdy si země EU kradly roušky atd je typickou ukázkou, jak v nouzi jakékoli nesourodé společenství funguje. Každý myslí na sebe – ale na tom není nic špatného. Špatné je, když ostatní myslí na sebe, a myslíme, že někdo myslí na nás.
3) Jaká je podle Vás kýžená geopolitická pozice ČR? Vidíte ČR jako součást kolektivního Západu, „most“ mezi východem a západem, neutrální zemi typu Rakouska a Švýcarska, součást Visegrádského bloku nebo máte zcela jiné představy?
O tom by měli rozhodnout občané, a to po velké celonárodní diskuzi. Ne uplacení propagandou zmatení politici. My prosazujeme zájmy České republiky a našich národů, to znamená, že uzavírat se do nějakých bloků s někým proti někomu, je absurdní hloupost, protože v každém takovém bloku jsme a budeme jen marginální nevýznamný poskok, na jehož zájmy se nehledí. Tak jako například Izrael, Švýcarsko, Rakousko a jiné země můžeme přece mít samostatnou zahraniční politiku. Pokud budeme přátelsky spolupracovat s Rusy i Američany pak sice nikdy nezabráníme riziku útoku ze strany Američanů, ale umím si představit křížové spojenecké země, jak s USA, tak s Ruskem, které by oběma zemím svázali ruce, protože v případném konfliktu bychom nebyli sami. V dnešní době, kdy role pozemních armád je minimální, se už nemusíme bát, že by nám spojenec nepřišel na pomoc – tak jako tomu bylo před Mnichovem, kdy Poláci a Rumuni odmítli dát průchod Sovětů v případě napadení Československa Hitlerem. Naopak Poláci spolu s Hitlerovci s chutí překročili naše hranice a začali nás také okupovat. Kdyby měl Stalin dnešní zbraně, k ničemu by nedošlo. Oproti mýtům totiž není pravda, že Stalin nebyl připraven na válku – naopak od počátku třicátých let se na válku s Německem připravoval a počítal s ní. A je jen ukázka německé propagandy, že dodnes tu panují mýty, jak Stalin čistkami oslabil svou armádu – naopak – čistky měli jediný cíl – odstranit německé a japonské agenty. Kdyby to neudělal, armáda by mu zkolabovala hned v prvních dnech po útoku Němců, kdy byl plánovaný převrat a spolupráce části generality s Němci a Japonci.
4) Jaká je podle Vás „velká strategie ČR pro 21. století“? Do kterých konkrétních oblastí má ČR dlouhodobě investovat energii, kapitál a lidské zdroje, aby obstála v mezinárodní konkurenci 21. století?
Jsme průmyslová země s inženýrskou a vědeckou tradici. Budoucnost mají energetické technologie – ČR by měla naspříklad investovat do zdrojů potřebných vzácných surovin ve třetích zemích, tam i tady budovat jak doly a závody na těžbu zpracování, ale také následnou výrobu například baterií a energetických uložišť. Vědci v Brně například vyvinuli poměrně levnou výrobu grafenu, který může zlevnit výrobu baterii a zvýšit jejich efektivitu. Konkrétně si představme, že bychom investovali do těžby lithia další surovin např. v Afghánistánu a tam i tady začali za pomocí českých a moravských technologií vyrábět levné akumulátory elektrické energie – celý svět nám utrhne ruce a vydělá na tom jak Afghánistán, tak i Česká republika. Je naprosto zcestné, že jsme se stali německou montovnou. Ale to, že nás Němci ekonomicky kolonizovali, mě nevede k zášti – pojďme se od nich a dalších učit. Pojďme investovat do perspektivních výrob kdekoli na světě a pojďme z toho mít zisk jako ti Němci nebo Francouzi. Tamní státy do soukromých firem investují a díky tomu čeští dělníci dnes vydělávají na francouzské a německé důchody. Není to skvělý model, abychom i my začali konečně vydělávat na jiných? Co nám brání kromě malého rozhledu vládních politiků se to takto naučit taky?
5) Kdo je nepřítel ČR a jak se na tohoto nepřítele má Armáda ČR připravit?
Netuším, kdo je dnes takový skutečný nepřítel ČR, kterého by měla teď řešit naše armáda. Jak říkal Švejk, situace na frontě se mění každým okamžikem – možná nám bude příkladem jeho historka: “Jako ten pán, co našel v noci vzteklého psa polozmrzlého a vzal ho s sebou domů a strčil ženě do postele. Jakmile se pes ohřál a okřál, pokousal celou rodinu a toho nejmladšího v kolíbce roztrhal a sežral.“
Do Evropy přes ČR míří tisíce migrantů, z nichž mnozí, jakmile trochu rozmrznou, se chovají jako vzteklí psi a jsou schopni ukousnout i ruku, která je krmí. Ochrana hranic před nelegálními migranty a převaděči je základ.
Nepřítelem naší země a nás není ale žádný konkrétní národ, ale je to vždy buď ideologie nebo mocenská lobby. Naším nepřítelem jsou zbrojaři a finančníci ve Washingtonu, kteří potřebují války a tak ničí jednotlivé země a tím i vyrábí teroristy. Našim nepřítelem jsou i ti teroristé, kteří pod vlivem nějaké nenávistné ideologie jsou schopní vraždit kohokoli a kdekoli.
6) Jak se díváte na zahraniční mise Armády ČR? Mají podle Vás zahraniční mise smysl?
Jak bylo výše řečeno, slouží jako fíkový list, kdy USA vpadnou do nějaké země, a aby to nebyly jen USA, vezmou s sebou i pro forma pár vojáků ze svých podřízených armád včetně té české. A pak už to není zločinný útok USA proti suverénní zemi, ale mezinárodní mise. Je to pro nás ostuda, že zločiny amerických vlád pomáháme zakrývat – byť ne legalizovat. Ale tím za jejich válečné zločiny a následky agresí neseme odpovědnost i my.
7) Souhlasíte s investicemi do armády? Pokud ano, které oblasti jsou podle Vás pro rozvoj armády klíčové?
Investovat se musí. Ale nejsem opravdu naivní jako kolegové z jiných stran v Parlamentu, kteří stále něco vykřikují o procentech na zbrojení, ale netuší kam. Jsou jen ve vleku americké zbrojní lobby, která samozřejmě tlačí na nákupy zbraní ve všech zemích NATO bez ohledu, zda to je či není potřeba. A přemýšlejme, zda tihle politikové jsou jen opravdu tak skandálně hloupí nebo vědí, proč ty hlouposti prosazují.
Nejprve musíme mít nějakou obranou doktrínu, kdy se řekne proč a jak a kde se chceme bránit. Následně musíme připravit nějakou strategii a analýzu, co je kde na maximum účinné, a pak podle toho ustavit armádu – početně a profesně a pak podle počtu a profesí ji vyzbrojit.
8) Generál Hastings Lionel Ismay, první baron Ismay, první generální tajemník NATO, důvod vzniku Aliance popsal slovy: „Držet Rusy venku, Američany uvnitř a Německo dole.“ Platí podle Vás stále tato slova vůbec prvního šéfa NATO?
V jeho případě měla logiku, ale už dávno neplatí, a určitě tehdy ani dnes neplatí pro nás. My nemáme a nesmíme mít ambice kohokoliv držet venku nebo dole. Naší ambicí musí být – posaďme se všichni ke kulatému stolu a pokud to lze, buďme přáteli se všemi, ale ve stylu „já pán, ty pán“. To musí být naše motto v jakékoli zahraniční či obranné politice.
9) Jak se díváte na rozmístění amerických základen v Polsku? Má ČR usilovat o americké základny?
Co dělají Poláci, je téměř jejich věc – téměř protože jejich snahy provokovat Rusko jsou nebezpečné i pro nás. Což je škoda, protože jinak s Poláky máme mnoho jiných shodných zájmů, a je to po Slovácích nám nejbližší slovanský národ.
A americké základny u nás? Proboha proč? U nás mají být naše základny. Navíc zhoršovat bezpečnost republiky a občanů tím, že tu naschvál vystavím cíle pro možný odvetný útok kohokoliv, koho Američané v budoucnu zase napadnou nebo koho napadli v minulosti, je absurdní idiocie. Americké základny mimo USA přece neslouží k ochraně dané země, ale jen k ochraně zájmů USA.
USA stále věří, že i další války se budou odehrávat mimo území USA, a že trpět budou vždy ti druzí, a zisky připadnou jako vždy USA. Naštěstí tyhle časy minuly – okolo pobřeží USA krouží ruské ponorky s jadrným arzenálem a nic bych nedal za to, že na dostřel jsou i Číňané. Znamená to, že si Američané každou agresi vůči Rusku rozmyslí, protože jejich válka by se neodehrávala jen na naší evropské půdě.
10) Běží studená válka mezi Čínou a Spojenými státy. Kde je podle Vás pozice ČR v tomto střetu?
Běží i studená a někdy i horká válka i proti Rusku a naše pozice je dnes velmi nevýhodná. Místo abychom spolupracovali v míru se všemi zeměmi, USA se snaží dělit svět na ty, co jsou s nimi a ty co jsou proti. Účty za to ovšem platíme my – nejen sníženou bezpečností, ale také penězi, kdy náklady za ekonomické ztráty a sankce, které nám USA diktují vůči Rusku, neseme my.
Američané naopak s Čínou i Ruskem čile obchodují. Navíc, pokud jde o vzácné kovy, prvky strategického významu důležité hlavně pro zbrojní výrobu se nachází v Číně – 36% a v Rusku 19%. USA jsou na dovozu z těchto zemí životně závislé – což přináší paradoxy, protože v Sýrii Američané bombardují a ostřelují raketami a technologiemi, které jsou vyrobeny ze surovin dovezenými z Ruska, které bombardované chrání.
Když to zkrátíme, je to jako v manželství – jen hlupák se motá mezi rozhádané manžele, protože ti se nakonec stejně dohodnou. I velmoci se nakonec vždycky dohodnou. Příkladem budiž Německo, které po druhé světové válce nakonec sklidilo maximum americké pomoci, zatímco oběti Německa – jako jsme my – se nedočkaly ani válečných náhrad. Když nějaký hlupák poukazuje, jak skvěle Němci budovali kapitalismus a jak my jsme pozadu, tak patrně neví, že ten zázrak se budoval i za naše miliardy a v časech, kdy Německo mělo masivní ekonomickou podporu, zatímco vykradené a rozbombardované Československo nejen nedostalo ukradené zpět, ale čelilo dlouholeté diverzi útoků, sankcím a blokádám.
Takže naše pozice byla vždy mimo spory cizích zemí – my máme stát hlavně na své straně, případně na straně národů a zemí, které jsou skutečně obětí nikoli agresory.
