19.11.2020 8:50
Mudr. Ivan David: Turecko zřídí stálé vojenské základy v Ázerbajdžánu – NATO postoupilo na jižní hranici Ruska.
Turecký prezident Recep Erdogan předložil Parlamentu ke schválení návrh na zřízení stálých vojenských základen v Azerbajdžánu. Návrh obsahuje rozhodnutí o vyslání armádních sil k obsazení těchto základen. Podle tureckého deníku Daily Sabah má turecký parlament během několika dní rozhodnout o ročním pobytu tureckých vojáků v Azerbajdžánu.
Podle turecké ústavy musí pobyt tureckých vojáků delší než 60 dnů schválit parlament. V návrhu rozhodnutí by poslanci měli zmocnit prezidenta Erdogana, aby sám určil počet vojáků i množství techniky, která by měla být do Ázerbajdžánu vyslána.
Podle Daily Sabah mají poslanci během několika dní odhlasovat vyslání armády na dobu jednoho roku. Deník připouští, že mandát může být kdykoli prodloužen. V parlamentu má islamistická vládní strana Spravedlnosti a pokroku (AKP) společně s koaličním partnerem Stranou národního pokroku (MHP) velkou většinu. Strana MHP je považována za civilní křídlo organizace Šedí vlci, která byla v řadě zemí Evropy zakázána jako teroristická organizace po spáchání mnoha vražd a násilných útoků.
Podle dokumentu předloženého do tureckého parlamentu požádala o zřízení tureckých stálých vojenských základen ázerbajdžánská vláda. Expediční sbor turecké armády se účastnil po bohu ázerbajdžánské armády agrese proti Arcachu, který je u nás znám též pod názvem Náhorní Karabach. Plán útoku měli podle arménské agentury ANI vypracovat turečtí generálové, kteří také řídili vojenské operace v poli.
Turecko dodalo ázerbajdžánské armádě k útoku na Acrach množství moderní vojenské techniky nejen z vlastní produkce, ale i přeprodané ze Západu a z Izraele. Po celou dobu války o Arcach turecká armáda zajišťovala dodávky munice.
Ázerbajdžán nyní slaví. Na základě mírové dohody z Moskvy Azeři obsadí 80% území, které před válkou patřilo k Arcachu. Včetně oblasti na hranicích s Arménií, které azerská armáda během bojů nedobyla. Současně se však z Azerbajdžánu jako nezávislé republiky nenápadně stane něco jako „osmanský emirát“. Tímto slovem byl v minulosti v islámském světě označován územní útvar, který měl jisté prvky autonomie, ale byl podřízen ústřednímu vládci muslimů. Západ má pro tento vztah označení „kolonie“.
Zřízením tureckých vojenských základen v Ázerbajdžánu vznikne na Kavkazu extrémně výbušná situace. Fakticky se tak NATO, jehož je Turecko součástí, dostalo až na jižní hranici Ruska. A ještě k tomu ve velmi nestabilní oblasti. S Ázerbajdžánem na severu sousedí Dagestán. Vedle nějž je Čečensko, kde léta probíhaly boje mezi islamisty financovanými z muslimských zemí a ruskou armádou.
Dagestán je autonomní republika, která je součástí Ruské federace. Právě zde začínala vrcholná politická kariéra současného ruského prezidenta Vladimíra Putina. Celoruskou politikou hvězdou se stal, když jako novopečený premiér dokázal zorganizovat likvidaci čečenských islamistických komand, která terorizovala civilisty v Dagestánu. A následně dohodnout mírové uspořádání regionu. Tento úspěch jej poté vynesl do funkce ruského prezidenta.
Tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi se bohužel daří plnit jeho plán obnovy osmanské říše, který vyhlásil na srazu Šedých vlků v roce 2017. Přestože agentura Reuters citovala jeho slova o plánu na Turecko od Vídně po Čínu a od Kavkazu po Saharu, nikdo z vedoucích politiků světových mocností jeho plán nebral vážně. Ale hlavně nepodnikl nic proti tomu, aby nebyl realizován.
Řecký web greekcitytimes přinesl informaci o tom, jak si Erdogan představuje expanzi Nové osmanské říše na sever a na východ. Vládní turecká média během války v Arachu propagovala myšlenku „turanské armády“ nebo „turkického NATO“. Projekt zahrnuje územní expanzi Turecka do arabsko-kurdských oblastí severní Sýrie a do arménské většiny Arcachu. Expanze je podle zdrojů infoBRICS, které cituje řecký web, následně naplánována i naruské území, kde žijí turkické národy.
V Ankaře podřízené emiráty by se měly proměnit oblasti Baškortostánu, Tatarstánu, Čuvašska, Khakassie , Tuva, Jakutsko, Altajské republika, Kabardino-Balkaria, Karachajevo a Čerkesije. Erdogan má v úmyslu tímto způsobem obsadit ruské oblasti v nichž se těží „prakticky celá Měndělejevova tabulka prvků“. Hrozivý plán expanze Nové osmanské říše znázorňuje mapa, kterou zveřejnil řecký web.
