10.10.2022 18:58
Ing. Marie Pošarová: Vládní energetická selhání aneb „Tvařte se jako malé firmy“.
Přístup vlády Petra Fialy, a zejména pak ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN), k řešení energetické krize je výbušnou směsí tragédie a frašky.
Vláda konečně, po dlouhých průtazích a váhání, schválila nařízení, které stanovuje cenové stropy u elektřiny a zemíno plynu plynu pro domácnosti a malé a střední firmy na následující jeden rok. Vláda zároveň pro podnikatele a firmy stanovila limit maximální spotřeby, na kterou se cenový strop bude uplatňovat,
a to ve výši 80 procent jejích nejvyšší spotřeby v posledních pěti letech. To je pro mnohé podniky likvidační omezení, nemluvě o jeho administrativní náročnosti a nákladnosti pr ovšechny zúčastnšné subjekty. Vedle toho vláda v tichosti zrušila dlouho připravovaný a zákonem schválený tzv. úsporný tarif na domácnosti pro rok 2023, kterým se donedávna vychloubala, kudy chodila…
Příliš vysoké stropy
Cenové stropy jsou ovšem nastaveny příliš vysoko, přes 6 000 korun za jednu megawatthodinu silové elektřiny a přes 3 000 korun za jednu megawatthodinu plynu. Kromě toho vláda ve svém nařízení stanovila cenové stropy na stálý měsíční plat za odběrné místo u elektřiny a plynu (což je druhá dosud nerugulované složka ceny elektřiny resp. plynu) na 130 korun měsíčně, přičemž dosud se výše tohoto poplatku pohybovala u drtivé většiny dodavatelů
(a tím i zákazníků) pod sto korunami měsíčně. Jde tedy de facto o další bezdůvodné zdražení elektřiny a plynu ze strany vlády.
V praxi to bude znamenat koncovou cenu, včetně regulovaných poplatků, kde lze rovněž očekávat jejich zdražení, pro zákazníky na úrovni přes 10 000 korun za za jednu megawatthodinu elektřiny a kolem 5 000 korun za jednu megawatthodinu plynu. Což znamená meziroční cenový skok o 200 až 400 procent!
Hnutí SPD říká jasně, a navrhovali jsme to i v Poslanecké sněmovně,
že zastropování cen se musí jednak pohybovat mnohem, níže, na úrovni okolo maximálně 3 000 koru n za jednu megawatthodinu silové elektřiny a 1 500 korun za jednu megawatthodinu plynu (bez regulovaných poplatků, celkově tedy okolo 5 000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny a do 2 500 korun za jednu megawatthodinu zemního plynu a musí se vztahovat na celou výši spotřeby energií u domácností a firem.
A mělo by se týkat i všech velkých průmyslových podniků, kterým vláda, narozdíl od většiny vlád evropských států, nepomáhá vůbec, a kterým tudíž hrozí záník doprovázený hromadnou ztrátou desítek tisíc pracovních míst českých zaměstnanců se všemi negativními důsledky.
Nulová pomoc průmyslu a rady odborníka…
Kritika vlády za její nečinnost v oblasti pomoci průmyslovým firmám s drasticky vysokými cenami energií a samotného zabezpečení dodávek energií pro firmy zazněla i minulý týden na sněmu Svazu průmyslu a dopravy. Pro příští rok má zafixované jakž takž dostupné ceny plynu jen 22 % našich podniků, u elektřiny je to dokonce pouze 20 %!
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) na tomto sněmu, namísto představení urychlené pomoci našemu průmyslu, veřejně a bezprecedentně velkým firmám doporučil, aby se tvářily jako malé a střední podniky, proto aby mohly dosáhnout na vládní pomoc!
Bylo to z jeho strany faktické přiznání toho, že pro velké firmy současná vláda žádné řešení nemá, jelikož se neustále vymlouvá na to, že legislativa Evropské unie takovou pomoc neumožňuje. Aniž by se alespoň pokusila využít našeho předsednictví a vyjednat pro případ současné krize pro Českou republiku výjimku. Nehledě na to, že mnoho členských států Evropské unie, v čele s Německem, svým velkým podnikům finančně pomáhá, Unie-Neunie…
Výrok Jozefa Síkely je však rovněž nepřijatelným naváděním k podvodům
a k obcházení zákona a měl být posledním a jednoznačným důvodem k odchodu tohoto naprosto neschopného ministra, který energetickou krizi nezvládá,
ba naopak ji spíše ještě eskaluje, z české vlády.
