Video – Tomio Okamura: Hnutí SPD dnes podalo do Sněmovny zákon na zestátnění exekutorů.
Důvodem je neúnosná situace kolem systému exekutorů. Podpořte prosím SPD ve volbách, ať máme větší sílu prosazovat náš program! Navrhujeme, aby exekuce nařizoval a současně i prováděl soud. Takzvaný výkon rozhodnutí v režimu soudů je režimem, který existoval před vznikem soukromých soudních exekutorů, a existuje dodnes. Jinými slovy, máme tu faktickou dvojkolejnost výkonu soudních rozhodnutí. Náš návrh vrací zpět vše do normálu. Privatizace exekucí nepřinesla pozitivní efekt. Ten zcela zásadní současný problém je, že řádově miliardy odchází nikoli na účet věřitele, ale na účty exekutorů v rámci jejich režie. Ačkoli nikdo bohužel nedělá podrobné statistiky, je nezpochybnitelné, že značná část drobných exekuovaných dlužníků své dluhy několikanásobně přeplatila, aniž by se často peníze dostaly k věřiteli, protože má před věřitelem přednost exekutor se svými náklady.
Námi navrhované zestátnění exekutorů řeší několik problémů současně:
1) Zlevní exekuce, protože vymáhání dluhů už nebude výdělečná zisková činnost – vymáhat budou soudní úředníci za režii.
2) Vyřeší se debata o tzv. teritorialitě nebo slučování exekucí, jelikož každý občan spadá podle bydliště, pod příslušný soud, který bude exekuce jak schvalovat tak i vykonávat.
3) Vyřešena by mohla být i DPH na exekuce, protože stát by neměl vybírat DPH od soudů – to je další snížení nákladů dlužníka, jelikož v současnosti jsou exekuce zatíženy 21% DPH, čímž se o pětinu zbytečně zdražují.
4) Je to systémový krok k zastavení dluhových pastí – snížení nákladů na exekuce zvyšuje podíl peněz, které zbývají dlužníkovi jak k umoření dluhu, tak k jeho živobytí, a urychluje to jeho návrat do normálu.
Hnutí SPD zároveň předložilo zákon, aby se u exekucí nejprve splácela jistina a až poté poplatky a přísudky a navrhujeme zrušit úroky z úroků. Dnes je tomu naopak, a přestože dlužníci zaplatili již násobně větší částku než původní dluh, nemohou se exekuce zbavit.
A pojďme k dalšímu tématu. V USA a Evropě šíří aktivisté bludy o odpovědnosti Evropy a bělochů za otroctví a konkrétně za zotročení Afričanů. Je na místě si říct několik důležitých faktů. Různé formy otroctví byly historicky součástí všech kultur ve světě. Trh s otroky byl součástí Prahy ještě v raném středověku. Otroctví bylo běžné u indiánských kultur, kultur v Africe a islámských zemí, v Tibetu a dalších. Vymizení otroctví v Evropě je dílem křesťanských hodnot. Evropské křesťanství mělo zásadní vliv na ukončení této formy vykořisťování člověka člověkem. Evropané trpěli nájezdy muslimských otrokářů až do 18. století a dostávali se do otroctví na území Osmanské říše. V Africe bylo otroctví běžné a prodej otroků byl součástí obchodu a významným ziskem místních válek domorodých vůdců. Africká domorodá království byla ve většině velice krutou společností vyznačující se velkou brutalitou v kmenových válkách. Otroctví a otrokářství v Africe přežívá dodnes a je součástí kultury v řadě afrických zemí především v subsaharské Africe. Otroctví je spojeno s kulturou islámu a k jeho obnovení došlo například v Čečně, když se zde zmocnili vlády radikální islamisté bojující proti Rusku.
Nenechme se balamutit aktivisty. Ve srovnání s jinými kulturami mají Evropané v otázce otroctví relativně čistý stůl díky křesťanské kultuře. Pokud se necháme obalamutit, pak nám za chvíli strhnou z koně svatého Václava. Za jeho vlády zde trh s otroky byl. Co vůbec chtějí tito samozvaní „rasoví a občanští bojovníci“ proti rasismu a otroctví? Je to jednoduché – vyvolávat neklid, pocit viny a využít toho k nastolení nejdříve chaosu a anarchie a následně totality. Totality, která zbaví člověka rodiny a majetkových práv. Když nemáte rodinu a žádný majetek (věci na dluh nejsou vaše) a jste závislí na systému, tak jste faktickým moderním otrokem.
A pojďme dál. Vláda, média i politici spekulují nad tím, kdo může za situaci v Karviné. Politikaření kolem strastí lidí v tomto regionálním ohnisku nákazy koronavirem je odporné. Jaká je systémová příčina této situace? Je nutné se vrátit několik týdnů zpět. Musím připomenout naše návrhy, že podpoříme zásadní novelizaci zákona o veřejném zdraví. Tato novelizace měla poskytnout silné pravomoci orgánům zdravotní a hygienické ochrany k provedení preventivních opatření. Jinak řečeno, podporovali jsme záměr, aby existovala silná pravomoc místně rychle rozhodnout. Bohužel se tak nestalo. Ve stavu legislativní nouze se mohou projednat pouze vládní návrhy a pan ministr zdravotnictví Vojtěch z hnutí ANO od tohoto záměru couvl. Nevydržel tlak ministra Hamáčka z ČSSD, ale také politiků demobloku, kteří falešně křičeli o ohrožení svobody a práv. Takže stručně řečeno, rozhoduje se v Praze a rozhoduje se pomalu. Každému přece musí být jasné, že nákaza nezmizí. Bude se lokálně objevovat a na tyto ohniska je nutné rychle reagovat. K tomu nejsou nutné štáby v Praze, ale kompetence a pravomoci v místě ohniska. Pevně věřím, že kdyby bylo rozhodování a pravomoc v Ostravě, pak mohla být situace v Karviné řešena rychleji.
A poslední téma. Tak nám zabili Ferdinanda, začíná nejčtenější a nejslavnější česká kniha. Za schvalování atentátu na arcivévodu Ferdinanda se Švejk dostal do kriminálu a následně i do blázince. Nebyla to fikce – za schvalování atentátu na následníka trůnu šli do vězení tisíce Čechů a Moraváků. Inu, zpuchřelé Rakousko bojovalo o přežití už jen paragrafy. Rakousko padlo a po krátké pauze přišla německá okupace. Za schvalování atentátu na říšského protektora se chodilo před popravčí četu. Hrůzný nacistický režim, který potíral jakýkoli náznak odporu. Přišla revoluce, a schvalování vraždy, kdy třeba bratři Mašínové zavraždili během loupežného přepadení pokladníka spořitelny, se stalo dokonce společensky chvályhodné.
Rok se s rokem sešel a dnes před soudem stojí další občan, který si pustil klávesnici na špacír a v reakci na nekončící dlouholetý muslimský teror po celé planetě, schválil teroristický útok na muslimy. Kdyby schvaloval násilí vůči prezidentovi Zemanovi nebo nějakému Rusovi, tak by ho média opěvovala, ale ten „hlupák“ si vybral zrovna muslimy. Spor o to, zda záleží na každém životě, se rozhořel i u nás. Část naší společnosti tvrdě prosazuje selektivní vidění světa, v němž jsou vybrané skupiny nedotknutelných a nekritizovatelných a naopak velká skupina občanů k odstřelu. Už se nesoudí spravedlivě, ale selektivně. Už se nesoudí za činy, ale za názor.
Zaujal mě také jiný rozsudek soudu, který včera odsoudil muže na 1,5 roku natvrdo za krádež pěti kusů pečiva v obchodě. Oproti tomu dostal letos nelegální africký migrant za znásilnění nezletilé české dívky v Lukavci u Terezína pouhé dva roky.
To co je na dnešku nejděsivější je, že nastupující totalitu nepřináší nějaká politická partaj ani mocichtivý diktátor, ale k evropskému trendu omezování svobody a podpory migrace se svévolně přidala česká justice. Jako by jí nestačily stovky justičních zločinů v běžných kauzách, rozhodla se pustit i do politiky a do omezování nejzákladnějších lidských práv. To je velmi varovné a nenechme se mást řečmi o nezávislosti soudů. Nezávislost soudce a kohokoliv na lidských právech a svobodách, nezávislost na demokratických hodnotách, není nezávislost, ale prachosprostá zvůle a zneužití moci, kterou soudům my občané jako praví správci svojí země propůjčujeme.
