30.4.2021 9:49
Ing. Stanislav Skála: Zrušení kvót na české potraviny je krok špatným směrem.
SPD v rámci novely zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů prosazovala zavést pro velké obchody nad 400 m2 regulaci nabídky potravin u potravinářských řetězců tak, aby 55% vybraných položek pocházelo od českých výrobců. Kvóty by se postupně zvyšovaly: rok 2022 – 55%, až rok 2027 – 73% českých potravin. Jednalo se pouze o zhruba 120 základních položek z 15 000, které jsou v sortimentu potravinářského zboží. Návrh jednoznačně podpořila Agrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků.
Sněmovna návrh výše uvedeného zákona schválila 20. ledna 2021. Pro hlasovalo 66 ze 103 přítomných poslanců. Pro přijetí hlasovali poslanci ANO, KSČM, SPD a tři nezařazení. Proti byli KDU – ČSL, TOP 09, ODS, Piráti a STAN. Novelu projednal v půli března senát a „kvóty na české potraviny“ ze zákona vypustil. Po vrácení zákona senátem byla novela znovu projednána sněmovnou dne 13. 4. 2021. Při hlasování najednou většina poslanců změnila názor, vykašlala se na české zemědělce a potravináře a 146 poslanců hlasovalo pro zákon bez „kvót pro české potraviny“. Projevila se u nich pružnost a bezzásadovost a ukázali všem, že mění své stanoviska a názory vždy podle toho, jak je momentálně potřeba.
Velkým řetězcům kvóty od začátku vadily, neboť by nemohly se svými českými dodavateli provádět různé nekalé praktiky typu regálovné, zalistovací poplatky, atd. Zajímavý je postoj menších domácích řetězců – např. prodejny COOP mají dobré vztahy na lokální dodavatele a podíl českých potravin dosahuje až 80%. Menším řetězců by dle jejich vyjádření kvóty nevadily. Podle vyjádření družstva CBA CZ neschválení zákona v původní podobě ukázalo velmi silnou lobby zahraničních řetězců, které dlouhodobě preferují zahraniční výrobky. Kvóty byly jednou z mála nadějí, jak dostat české potraviny do popředí, zvýšit jejich spotřebu, tím i výrobu a stabilizovat ceny na přijatelné úrovni. Tomáš Prouza – prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu od počátku napadal „kvóty na české potraviny“ a tvrdil, že se díky nim zvednou ceny potravin. Říkal, že půjde o „nalití peněz zákazníků do kapes vlastníků českých zemědělských podniků a potravinářů“. Příkladem nesmyslnosti tohoto tvrzení je současná situace na trhu brambor, kdy čeští zemědělci prodávají brambory za cenu necelých 3,-Kč/kg, ale v supermarketech je cena více jak 12,-Kč/kg – což je rabat pro obchodníky ve výši 300 %. Podobná situace je i u dalšího zboží. Zajímavé jsou např. ceny paprik – 125 až 150,-Kč/kg. Kdo tu tedy vydělává a komu jdou tyto zisky do kapes? Z těchto „vydělaných„ peněz si potom supermarkety platí reklamní kampaně v televizích a na internetu o škodlivosti „kvót na české potraviny“.
Je vyložený nesmysl dovážet potraviny, které si u nás v dostatečném množství a kvalitě dokážeme vyrobit sami a navíc dopravou tohoto zboží silně zatěžujeme naše životní prostředí. Pan Tomáš Prouza po omítnutí „kvót na české potraviny“ v senátu manifestačně děkoval senátorům, kteří se zasadili o zrušení kvót a jasně tímto občanům ukázal pro koho tito vážení senátoři vlastně pracují. Nejde jim o rozvoj českého zemědělství a potravinářství, o zajištění maximální produkce českých potravin a o udržení přijatelné výše jejich cen, ale o otevření našeho trhu pro dovoz zahraničních potravin za každou cenu. Při příjmech těchto zákonodárců je jasné, že jim nevadí, že jsou potraviny čím dál dražší.
Pro některé skupiny sociálně slabých obyvatel jsou už dnes některé potraviny prakticky nedostupné. Zrušení kvót na české potraviny bylo špatné rozhodnutí. Výsledkem této politiky a obdivem některých našich zákonodárců k čemukoliv co je v zahraniční, znovu potvrzené v tomto případě pány senátory, bude jen to, že donutíme naše zemědělce některé komodity, které u nás vždy rostly, vůbec nepěstovat a uvolníme tím místo různým dovozcům a překupníkům. Tímto jednáním zajistíme pouze to, že kvalita bude čím dál horší a ceny pochopitelně neustále vyšší díky nedostatečné domácí konkurenci. Časem tak budeme dovážet stále vyšší množství potravin, pokud ovšem díky hospodaření našeho státu, vládnoucích stran a kvalitě této vlády budeme mít ještě vůbec za co.
