Úvodní stránkaNovinky z EUKdyž se z žurnalistiky stane propaganda

Aktualita

Když se z žurnalistiky stane propaganda

22.4.2022 18:40
MUDr. Ivan David: Když se z žurnalistiky stane propaganda.
Článek s tímto titulem jsem objevil na německém nezávislém webu. Podle mého názoru dobře vystihuje současnou totální informační válku:
„Jak Putin bombarduje nemocnice na Ukrajině, slyším ozvěny ze Sýrie.” To je titulek článku, který napsal syrský lékař Houssam N. pro informační portál The New Humanitarian. Toto médium publikuje zprávy o humanitárních organizacích a humanitární situaci ve válečných a krizových oblastech. Syrský lékař pracuje pro organizaci „Doctors for Human Rights“ a je zodpovědný za Blízký východ a severní Afriku. Podle místní telefonní linky se autor nachází v Burtonsville, Maryland, na západě Spojených států. Vzdušnou čarou je místo od Ukrajiny vzdáleno asi 12 000 km. Jak může autor vědět, co se děje na Ukrajině? Jaké jsou jeho zdroje?
Už během syrské války bylo patrné, že mnoho zpráv v médiích často přicházelo ze zahraničí, z Istanbulu, Bejrútu nebo Káhiry. Situaci v Sýrii analyzovaly v evropských metropolích nebo na konferencích americké think-tanky a vedly se diskuse o tom, jak by měla vypadat budoucnost země, až bude – to je cílem – svržen úřadující prezident Assad.
V žurnalistice je důležité analyzovat a pochopit konflikt, válku, abychom o ní mohli referovat. Každý konflikt, každá válka má místní, regionální a mezinárodní úroveň. Každá z těchto úrovní má jiné zájmy a různé perspektivy.
Pro pochopení různých zájmů a úhlů pohledu novináři běžně používají 7 novinářských W-otázek.
(V němčině wer, was, wo, wann, wie, warum, pozn. překladatele). Musí ujistit, že tyto otázky nejsou zodpovězeny z pozice subjektivního chápání novináře, ale z pohledu různých aktérů. Redakční specifikace by také neměly hrát roli.
„Základní otázky“ jsou kdo, co, kde, kdy, jak, proč a odkud pochází zdroj? Kdo něco udělal a kdo něco nedokázal? Co udělal a co se mu nepodařilo? Kde to udělal a kde se aktéři nacházejí? Kdy kdo co udělal a kdy něco neudělal. Jak to dokázal, vojensky, diplomaticky nebo jinak? Jak bylo něco vynecháno? Proč to udělal, aby osvětlil pozadí všech aktérů a odkud se ty informace vzaly, to je otázka zdrojů.
Takže: kdo co kdy, kde a jak udělal, proč a jak to víte?
Ale to není vše, novinářské zpravodajství je zdlouhavé. Událost se musí porovnávat s různými zdroji a novinář by se měl ujistit o jejich původu a důvěryhodnosti. Novináři musí prozkoumat historii konfliktu politicky, historicky a společensky, aby zjistili, proč se něco stalo, kdo je s kým spojen, kdo je s kým nepřítel atd. Aliance a nepřátelství se mohou v průběhu konfliktu také změnit, pokud se zájmy aktérů mění, což se někdy může stát velmi náhle.
Novináři si musí klást spoustu otázek, pokud chtějí vážně informovat o tom, co se děje ve válečné zóně nebo krizové oblasti, a to vyžaduje čas. Ale dnešní média neustále zrychlují. Jako zdroje jsou stále častěji využívány „sociální média“ jako Twitter, Facebook, Instagram a zprávy takzvaných „občanských aktivistů“, jejichž vzdělání a původ nejsou blíže vysvětleny. Být zástupcem „občanské společnosti“ má dnes veřejnosti k prokázání její důvěryhodnosti stačit. Je to opravdu dost?
Umělá inteligence a digitální analýzy stále více nahrazují kolegy na místě. Zdroje v Německu i EU jsou většinou jen z jedné strany a informují o válce nebo konfliktu jednostranně, jako je tomu v současnosti na Ukrajině. Pocházejí ze západních tiskových agentur, ze západních vojenských nebo humanitárních operačních center, tedy z NATO nebo EU. Pocházejí od „odborníků“ spojených s aktéry konfliktu. Například ukrajinský velvyslanec v Německu Melnyk je téměř stálým hostem veřejnoprávního rozhlasu a televize.
Výjimkou jsou naopak hlasy vnitroevropské kritiky jednání Evropské unie či spolkové vlády. Ne proto, že by neexistovaly, ale proto, že mají stěží přístup k médiím. Zákaz četných videoblogů a internetových portálů během koronavirové pandemie nesmírně omezil různorodost názorů nejen v Německu. K tomu se přidal celoevropský zákaz ruských státních zpravodajských kanálů RT Deutsch a Sputnik, které byly distribuovány přes internet a satelit.
Ke stanicím se stále lze dostat přes alternativní linky, ale v Rakousku je například i šíření zpráv od ruských vysílacích společností zakázáno pod hrozbou trestního stíhání.
V dobách válek a krizí, kdy jsou zapojeny země původu médií, je obtížné dodržovat novinářská pravidla, jako jsou „W-otázky“. Současná válka na Ukrajině je lekcí toho, jak se žurnalistika mění a média stále častěji informují jednostranně. Používají určité termíny, umožňují určitým partnerům vyjádřit svůj názor a stávají se tak hlásnou troubou jedné strany konfrontace. Druhá strana je ignorována nebo vykreslována jako příčina krize. Děje se tak za účelem „strhnout“ obyvatelstvo vlastní země a v případě potřeby zmírnit dopady nepopulárních vládních rozhodnutí. Z žurnalistiky se stává propaganda.
Sýrie jako první případ
Sýrie byla jakýmsi plánem. Aby bylo možné pochopit konflikt, který začal v roce 2011, bylo třeba položit mnoho otázek. Chtěli všichni Syřané svrhnout prezidenta? Jaké byly požadavky mnoha různých skupin, které demonstrovaly? Proběhla jednání mezi opozicí a vládou? Pokud ano, o čem, pokud ne, proč ne? Co chtěli „přátelé Sýrie“, co bylo cílem Turecka nebo Kataru, kteří byli ještě nedávno tak dobří přátelé mladého syrského prezidentského páru? Bombardovala syrská armáda a její spojenec Rusko nemocnice? Odkud ta zpráva přišla, co se vlastně stalo? Kdo použil jedovatý plyn, kdo byl zodpovědný za masakr civilistů? Kdo obvinění vyšetřoval, kdo předložil důkazy a jak je kdo vyhodnotil?
Na Ukrajině je také mnoho otázek: Proč vtrhla ruská vojska a za jakým účelem? Proč nebylo možné zabránit invazi a válce? Kdo mohl zabránit eskalaci a jak? Proč generální tajemník OSN nezasáhl, aby válce zabránil? Jakou roli hraje Ukrajina pro Evropu a jakou roli pro Rusko? Bombarduje Rusko nemocnice? Kdo jsou milice bojující s ukrajinskou armádou? Proč nepřicházejí nabídky na jednání z Evropy, ale spíše zbraně a sankce? A pokud jsou nabídky k jednání, proč se o tom neinformuje?
Seriózní a dobře prozkoumané odpovědi na tyto a další otázky by mohly vysvětlit příslušné konflikty a eskalace a nabídnout potenciálním zprostředkovatelům, např. v OSN, výchozí bod pro jednání. Veřejnost by mohla diskutovat, klást otázky a ovlivňovat vlády vlastními aktivitami tak, aby intervenovaly zprostředkujícím a neeskalujícím způsobem. Seriózní mediální zpravodajství utváří a přispívá k nezávislému utváření názorů, což podporuje demokratický společenský rozvoj.
Objasnění nežádoucí
Objasnění nenastalo ani během krize a války v Sýrii, ani nyní v konfliktu o Ukrajinu. Většina informací je klasifikována jako pravdivá těmi, kdo jsou považováni za „ty správné“ členy opozice (v Sýrii). Informace poskytnuté ostatními členy opozice, syrskou vládou nebo spojencem Ruskem, které přineslo a stále přináší mnohé informace v Radě bezpečnosti OSN, se většinou vůbec nezmiňují nebo – je často komentují „ti správní“ opozičníci jednoduše jako lži.
Na Ukrajině hlavní německá přední nebo tzv. „kvalitní média“ klasifikují oficiální ukrajinské zastoupení jako správné. Videoslogany ukrajinského prezidenta Zelenského jsou v Německu ohledně přístupu spolkové vlády a Evropské komise zastoupeny daleko výrazněji než kritické a opoziční hlasy. Výzvy ke zbrojení a eskalaci vytlačují hlasy k dialogu a odzbrojení, které byly právě teď slyšet na tradičních velikonočních pochodech (např. v Kolíně)
Nezávislá vyšetřování?
Již dříve zmíněný syrský lékař Al Nahhas z Doctors for Human Rights tvrdí, že jeho organizace od března 2011 zdokumentovala 601 útoků na 400 zdravotnických zařízení v Sýrii. Na Ukrajině, kde válka začala 24. února 2022, podle něj během několika týdnů došlo již ke 119 útokům na zdravotnická zařízení. Autor uvádí jako zdroj Světovou zdravotnickou organizaci. Aktuální informace od WHO nejsou k dispozici.
Začátkem dubna 2022 Deutsche Welle ohlásila nejméně 100 takových útoků s odkazem na ukrajinské ministerstvo zdravotnictví. Zprávy s obrázky a četnými vyjádřeními zdravotnického personálu jsou skličující. A přitom neexistují žádné nezávislé důkazy, protože informace o tom, co se stalo, pocházejí pouze z jedné strany. Druhá strana – Rusko – to popírá, mlčí nebo požaduje nezávislé vyšetřování. Ruský velvyslanec při OSN opakovaně pronesl podrobná prohlášení v Radě bezpečnosti OSN. Západní „kvalitní média“ o tom téměř neinformují.
V Sýrii i na Ukrajině ruská armáda prohlásila, že kliniky nebo jiné civilní budovy, jako např. divadlo v Mariupolu nebo školy, sloužily k vojenským účelům. Pokud je civilní budova, např. nemocnice nebo škola, využívána pro vojenské účely, ztrácí svůj chráněný status zaručený Ženevskou úmluvou.
Ve válečných a krizových zónách to často dělají paramilitární jednotky, které v těchto budovách nacházejí dobré prostorové a logistické podmínky. Pokud jsou informovány o chráněném stavu těchto subjektů, doufají také, že z toho budou mít prospěch a budou sami chráněny. Nemocnice jsou také kontaktními místy pro civilisty, kteří hledají ochranu v matoucích situacích, kdy vojenští aktéři z různých stran převzali kontrolu nad jejich okolím. Zdravotníci se pak ocitají pod tlakem z různých stran, aby lidem pomohli.
Ruská armáda, kterou protistrana na Ukrajině i v Sýrii opakovaně obviňovala ze spáchání válečných zločinů a útoků na nemocnice, poukazuje na to, že objekty, na které útočila, byly využívány k vojenským účelům. Druhá strana tento popis odmítá a popisuje ruskou armádu jako „barbarskou a krutou“. Stejně jako syrská vláda a armáda musí být Rusko postaveno před Mezinárodní trestní soud jako „válečný zločinec“.
„Asad zabíjí svůj vlastní lid“ tvrdili a nadále tvrdí četní vůdci a politici Evropské unie, čímž ospravedlňují politickou izolaci Sýrie a ničení syrské ekonomiky a obnovy probíhajícími ekonomickými sankcemi. Rusko je obviňováno, že podporuje syrského prezidenta Asada, kryje jeho zločiny a tím pádem samo páchá válečné zločiny. Žádné důkazy pro tato tvrzení neexistují.
Nezávislá vyšetřování organizací jako OSN, OBSE nebo Červený kříž neprobíhají nebo se o nich neví. V médiích důkazy o zločinech ve válečných a krizových oblastech ustoupily tvrzením, že se něco stalo. To podněcuje emoce a nyní vede přímo k ekonomickým sankcím a eskalujícím rozhodnutím, jako jsou dodávky zbraní. Zatímco Rusko s právem veta v OSN dokázalo odrazit mnoho takových tvrzení a útoků v Radě bezpečnosti OSN na Sýrii. Pokud jde o Ukrajinu, je na pranýři ono samo.
Cílem emocionálních smrští je mysl diváka či čtenáře
Role médií v západním světě ovládaném USA se výrazně změnila v souladu s jejich zapojením do konfrontační politiky a „hybridní války“. Namísto toho, aby média poukazovala na nespravedlnost, pokrytectví a lži a nechala všechny strany vyjádřit svůj názor, aby si veřejnost udělala představu a pochopila ji, doprovázejí politické krize jako váleční bubeníci a trubači dřívějších armád a tlačí na eskalaci. “Mediální hybridní válka” je zaměřena na mysl každého jednotlivce.
V březnu 2015 – po puči proti ukrajinské vládě a po referendu na Krymu o státním sjednocení s Ruskem – zahájily hlavy států a vlád 28 zemí EU „jedinečný a silný mandát“, aby „přiměly Rusko čelit jeho dezinformačním kampaním“.
Ve spolupráci s členskými státy a institucemi EU byl Komisí EU zpracován akční plán strategické komunikace. Pro boj s dezinformacemi ohrožujícími EU byla zřízena pracovní skupina East StratCom Task Force. Jako místo původu dezinformací bylo označeno pouze (!) Rusko.
Práce této speciální pracovní skupiny pro média byla doplněna užšími vazbami mezi EU a NATO, což zase rozšířilo „hybridní válku“. Jak vysvětluje rakouský brigádní generál Walter Feichtinger, k vyvíjení tlaku na sociální odpůrce nebo jiný stát se používá řada prostředků, metod a nástrojů.
Aktéry jsou tedy média, je to kybernetický sektor, dochází k manipulacím až sankcím v ekonomickém, energetickém a finančním sektoru, jsou tam diplomaté a politici a je to propagace určitých skupin v populaci druhé země – rakouský generál mluví o „lidovém násilí“ – podporovaném různými způsoby – včetně vyzbrojování – za účelem podněcování nepokojů v nepřátelské zemi.
Je třeba širší pohled
Během války v Sýrii rozpoutaly západní vlády a mediální společnosti v USA, EU a některých arabských státech Perského zálivu arzenál manipulace a propagandy, se kterou si novináři ze Sýrie nedokázali poradit. S válkou na Ukrajině se situace mnohonásobně vyhrotila. Ruská média byla zakázána jako zdroj údajných dezinformací v USA, Spojeném království a EU ještě před válkou. Tsunami jednostranné reprezentace podminovává politické, ekonomické, sociální a kulturní mosty do Ruska. Mezinárodní řád, nastolený po druhé světové válce, se otřásá.
Média se stala nástroji hybridní a přímé války. Pokud se tomu chcete vyhnout, je vhodné nahlédnout do médií jiných zemí na jiných kontinentech. To podporuje porozumění tomu, jak ostatní vidí, co se děje. A my v Německu se o sobě něco dozvídáme. Pohled na perspektivu druhých je dobrým korektivem a pomáhá odvrátit mediální útok na svou mysl[*].
[«*] Člověk může vědět, kdy začne válka, ale kdy začne před-válka? /Pokud existují pravidla, musí se předávat dál. / Ryjte je do hlíny, do kamene, předávejte je dál. / Co by tam stálo? Byla by tam mimo jiné i věta: Nenech se zmást svými. (Christa Wolf, Cassandra)
Mimochodem, dnes byl rozhodnutím westminsterského magistrátního soudu vydán Julian Assange do USA.
2022-04-22T18:33:58+02:00

Aktuality

V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině požaduje maďarský premiér Viktor Orbán okamžité příměří a zahájení mírových jednání a konec sankcí

Čtvrtek 29.09.2022|

29.9.2022 9:58 Tomio Okamura: V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině požaduje maďarský premiér Viktor Orbán okamžité příměří a zahájení mírových jednání a konec sankcí. Tento postoj podporuje i ...

Kvůli tomu, že Fialova vláda nezastropovala ceny energií větším firmám, hrozí krachy a propouštění

Čtvrtek 22.09.2022|

22.9.2022 15:52 Tomio Okamura: Kvůli tomu, že Fialova vláda nezastropovala ceny energií větším firmám, hrozí krachy a propouštění. Vládní koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN v rámci ...

Hnutí SPD chrání zájmy slušných občanů, zatímco vládní koalice demobloku chrání nepřizpůsobivé

Čtvrtek 22.09.2022|

22.9.2022 15:43 Tomio Okamura: Hnutí SPD chrání zájmy slušných občanů, zatímco vládní koalice demobloku chrání nepřizpůsobivé. SPD již navrhlo zákon, který má odebrat sociální dávky nepřizpůsobivým. Vláda Petra Fialy ...

Zavedeme ucelený systém dostupné podpory rodin ze strany státu – od založení rodiny až po důstojné stáří

Úterý 13.09.2022|

13.9.2022 19:07 Tomio Okamura: Zavedeme ucelený systém dostupné podpory rodin ze strany státu – od založení rodiny až po důstojné stáří. Naší prioritou je zvýšení porodnosti ve slušných a ...

Všechny aktuality

Přidejte se k nám

Přidejte se k nám

Přidejte se k nám

Přidejte se k nám

Vložením osobních údajů souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Odebírejtenovinky

Vložením osobních údajů souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

0
0
0