Nynější hospodářská recese a vysoká míra nezaměstnanosti přispívá v Turecku k nevraživosti vůči téměř čtyřem milionům syrských uprchlíků a přistěhovalců, kteří se do Turecka dostali během několika posledních let. Nyní Turecko zavádí opatření, pomocí kterých chce tyto imigranty alespoň z části vrátit zpět.
Hnutí SPD je velmi opatrné ohledně hodnocení uplatňované politiky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který v Turecku vystupuje jako neomezený vládce. I když je Turecko členem NATO a usiluje o vstup do Evropské unie, představuje určitou hrozbu, neboť jak ukazují zkušenosti z posledních let, chovají se Turci agresivně a vždy jen tak, jak se sami rozhodnou, bez ohledu na zájmy partnerů. V současné době má Turecko v šachu celou Evropskou unii, protože drží hráz nad nekontrolovanou imigrací do Evropy, a to na základě uzavřené dohody s EU o zadržování imigrantů z března 2016. Jak ale známe postoje Erdogana, on sám rozhodne, kdy tato dohoda, na jejímž základě plynou z EU do Turecka nemalé finanční prostředky, bude ukončena. Tím by se otevřela imigrantům cesta do Evropy přes balkánské státy, které turecká vláda považuje za předmostí Evropy. Největší nápor by byl v Kosovu, Albánii a Bosně. To by se mohlo dotknout i České republiky, a proto již delší dobu apelujeme na větší ostrahu našich vnějších hranic.
Mezi konkrétní opatření, které Turecko začalo realizovat, je vybudování bezpečnostní zóny, jak už letos v lednu navrhoval americký prezident Donald Trump poté, co loni oznámil stažení amerických vojáků ze Sýrie. Vládní představitelé Turecka v čele s prezidentem Erdoganem sídlící v Ankaře chtějí na severu Sýrie u svých hranic vytvořit až 30 kilometrů širokou bezpečnostní zónu. Ta by byla plně pod kontrolou Turecka a mohla by být mimo jiné využita pro návrat skoro čtyř milionů syrských uprchlíků žijících nyní v Turecku.
Jako další opatření v rámci snížení počtu imigrantů v zemi lze hodnotit rozhodnutí istanbulských úřadů ze dne 22. července tohoto roku, podle nějž syrští uprchlíci, kteří užívají status dočasné ochrany a nejsou v Istanbulu přihlášeni, musí do čtyř týdnů opustit město. Ti, co do 20. srpna neodejdou do provincií, kde jsou přihlášeni, budou k odchodu z Istanbulu donuceni. Úřad istanbulského guvernéra uvedl, že těm, kteří nejsou zaregistrováni nikde, přidělí místo určení ministerstvo vnitra, které jejich počet odhaduje na půl milionu. Naopak podle starosty Istanbulu takových osob v největším městě Turecka žije až milion. V této souvislosti turecké bezpečnostní síly v posledních dnech zintenzivnily v Istanbulu kontroly totožnosti osob, a to zejména v metru, na nádražích a ve čtvrtích, kde jsou silně zastoupeni syrští uprchlíci. Většina syrských uprchlíků v Turecku žije v jižních provinciích blízko hranic se Sýrií, mnoho z nich ale také přebývá v Istanbulu. Podle zveřejněných výzkumů istanbulské univerzity Kadira Hase stále stoupá počet Turků, kterým Syřané v zemi vadí, letos to bylo již skoro 70 procent.
Naše hnutí SPD zastává názor, že nemůžeme být závislí na rozhodnutích despotického prezidenta Erdogana, vůči kterému musí být opatrní jak USA, tak Rusko i Evropská unie. Z důvodu možného ukončení imigrační dohody Turecka s EU musí náš stát řešit ochranu svých státních hranic, abychom byli připraveni zabránit vstupu nelegálních imigrantů do naší republiky.
