Radek Rozvoral: Není nám lhostejný osud divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů!

15/8 2019

Hrozí, že liknavost státních úředníků zapříčiní omezení počtu tří druhů velkých kopytníků, kteří žijí v Přírodní rezervaci Milovice. Může dojít i k jejich utracení.

Obrátil se na mě jako na poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky občan Milovic a požádal o prověření informace o možném utracení části zvířat žijících v Přírodní rezervaci Milovice, což znepokojilo řadu občanů. Obyvatelé Milovic jsou velmi rádi, že zde vznikla přírodní rezervace, neboť řada z nich ještě pamatuje dobu, kdy se zde nacházel vojenský prostor a do většiny krajiny byl vstup zakázán.

Přírodní rezervace Milovice je součástí evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Nejcennější jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů. Prvními obyvateli milovické stepi se mezi velkými kopytníky stali divocí koně, jejichž stádo bylo vysazeno na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. Stádo divokých koní pochází z anglického Exmooru. V Milovicích je to vůbec první stádo těchto koní nejen v České republice, ale i v celé střední a východní Evropě. Koně z Exmooru jsou ohroženi, jsou totiž vzácnější než panda velká – je jich méně než 1.500. Všichni koně ze zdejšího stáda jsou zapsáni v plemenné knize, mají jména, mezinárodní pas a je znám jejich rodokmen. Dalším kopytníkem milovické rezervace je zubr evropský, největší volně žijící suchozemský obratlovec Evropy. Zubři se vyskytovali v Evropě od území dnešní severovýchodní Francie, přes střední a východní Evropu až po severní Kavkaz; ve volné přírodě byl zubr člověkem vyhuben. Poslední dvě populace zubrů se zachovaly v polské Bělověži a na Kavkaze. Díky chovu v zajetí se však podařilo zubry zachránit a od 50. let 20. století opět vracet do volné přírody. Třetí druh kopytníků žijící v rezervaci je pratur. Stádo v Milovicích je první ve střední a východní Evropě. Zvířata, která se vyskytují v Milovicích, jsou výsledkem takzvaného zpětného šlechtění; plemeno Tauros je šlechtěno tak, aby vzhledem a chováním odpovídalo vyhubenému praturovi.

Rezervace vznikla díky spolupráci mnoha odborníků a institucí. Již během několika měsíců dokázali tito kopytníci proměnit step v milovické rezervaci způsobem, který neočekávali ani největší optimisté. V současné době kvůli dalšímu odkladu rozšíření ploch pastvin, které je schválené od roku 2016 hrozí to, že budou muset ochránci do konce srpna evakuovat nebo utratit 31 zvířat, tedy přibližně třetinu současného počtu. Do kritické situace se rezervace dostala kvůli pomalé práci úředníků, kteří připravují smlouvy umožňující rozšíření rezervace. Ani po opakovaném posunutí termínů však nejsou dokumenty stále dokončeny. Zvířata v bývalém vojenském prostoru nutně potřebují rozšířit rezervaci.

Při ověřování stavu věci mi nejvíce informací poskytl ředitel obecně prospěšné společnosti Česká krajina Mgr. Dalibor Dostál. Hlavním cílem této společnosti je ochrana biologické rozmanitosti a zmírňování dopadů klimatických změn na přírodu i člověka a adaptace krajiny na změny klimatu. Součástí těchto snah je vytváření sítě nestátních přírodních rezervací, které umožní přežití ohrožených druhů rostlin a zvířat, případně jejich návrat do oblastí, kde byly v minulých staletích vyhubeny. Prioritou společnosti Česká krajina je i záchrana velkých kopytníků v Milovicích. Po intervencích ředitele Dostála na Krajském úřadu Středočeského kraje mu hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová přislíbila, že bude celá kauza do konce srpna vyřízena. Doufejme, že paní hejtmanka své slovo dodrží. Pro případ nečinnosti v této věci jsem panu Dostálovi nabídl pomoc. Nesmíme dopustit devastaci naší přírody a vybíjení takto vzácných zvířat.