Radek Rozvoral: Osud našich občanů ohrožených chudobou nám není lhostejný!

24/9 2019

Dle nejnovějšího průzkumu se Česká republika v posuzování kvality života dostala před USA a patří jí 24. místo. Stále ale více obyvatel je v ohrožení chudobou a každý jedenáctý Čech žije na hranici chudoby. Celkem tedy více jak devět set tisíc lidí musí měsíčně vyžít s částkou nedosahující ani dvanáct tisíc korun.

Hnutí SPD vnímá, že v naší republice je něco přes 900 tisíc obyvatel žijících pod hranicí chudoby, trpící sociálním vyloučením a nedostává se jim požadovaná kvalita života. V této skupině nejvíce převažují penzisté bez partnera a samoživitelky s jedním dítětem. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení pobírá starobní důchod přes 2,4 milionu seniorek a seniorů. Průměrná penze činila 13.377 korun. Muži dostávají v průměru 14.697 korun a ženy 12.182 korun. Zde musíme ale vzít v úvahu to, že zhruba 190.000 důchodců pobírá měsíčně méně než 10.000 korun a kolem 60.000 lidí nemělo starobní penzi ani 8.000 korun. Nám není v žádném případě lhostejný osud těchto osob a hledáme různé cesty, jak jim pomoci. Jako příklad uvedu, že poslanci hnutí SPD podali ve Sněmovně novelu zákona o minimálním důchodu, a to ve výši 12 tisíc korun, která čeká na projednávání.

Na první pohled je chudoba skrytá. Postihuje však významnou část obyvatel České republiky, kterým bere šanci na lepší život a vytlačuje je na periférii společnosti. V příjmové chudobě se člověk ocitne, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Tato částka činí pro jednotlivce necelých 12 tisíc korun, u dvojice dospělých necelých 18 tisíc korun, u rodiny se dvěma dětmi přes 25 tisíc korun. Nyní zmíním výsledky dvou průzkumů, které odráží výsledky k dané problematice kvality života občanů u nás a v porovnání s ostatními státy světa. První uvedu průzkum, který zveřejnila minulý týden společnost Deloitte, ve kterém uvádí, že se Česká republika v kvalitě života dle nového indexu umístila na 24. místě, z celkového počtu 149 hodnocených zemí. Hned za námi se umístilo Estonsko a USA. Nejlépe bylo hodnoceno Norsko, druhé Dánsko a třetí Švýcarsko. Nejhůř se žije lidem v Africe. Mezi hodnotící kritéria, kde si oproti loňskému roku Češi polepšili, patří např. výživa, základní lékařská péče a přístup k vyššímu vzdělání, naopak propad jsme zaznamenali v kvalitě životního prostředí a v přístupu k informacím.

Zajímavé výsledky o tom, jak se lidem žije v České republice po třiceti letech od revoluce, vyplynuly z průzkumu, který provedl v rámci projektu „Rozděleni svobodou“ Český rozhlas ve spolupráci se sociologickými agenturami MEDIAN a STEM/MARK.  Sociologové získali data na základě vzorku více než čtyř tisíc respondentů z více jak 1.300 měst a obcí, formou osobních rozhovorů a online dotazníků. Následným zpracováním získaných dat identifikovali v české společnosti šest tříd, vypovídajících o tom, jak se dnes žije lidem v naší republice. Do vyšší třídy dle stanovených kritérií spadá více jak jedna třetina respondentů, do nižší střední třídy byla zařazena skoro polovina respondentů a zbytek, konkrétně 17,6 procent tvoří nižší strádající třída. V této nejnižší třídě dle průzkumu, kam byl zařazen téměř každý pátý z oslovených respondentů, mají největší zastoupení samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Podíváme-li se podrobně na výsledky průzkumu a sečteme výsledky počtu strádající třidy (17,6 %) a ohrožené třídy (22,2 %), vyjde nám, že skoro 40 procent z oslovených respondentů je ohroženo tím, že jejich kvalita života nebude alespoň na minimální požadované úrovni. Respondenti, kteří byli dle průzkumu zařazeni do třetího stupně nižší střední třídy nazvaného ohrožená třída, jen těsně unikli tomu, aby se ocitli ve strádající třídě. To je zajisté alarmující zjištění. Tento průzkum zveřejněný minulý týden též konstatoval, že obavy z imigrantů trápí Čechy více, než si někteří z řad tzv. sluníčkářů mysleli. Imigranty jako hrozbu pro náš způsob života uvedlo 72 procent dotazovaných.

Hnutí SPD není lhostejný osud našich obyvatel a zveřejněné výstupy z obou výzkumů, vztahujících se ke kvalitě života potvrzují, že se musíme více starat o blaho našich spoluobčanů s prioritou pomoci těm, kteří si požadovanou kvalitu života zaslouží, ale bohužel na ní nedosáhnou.