Aktualita

Už nikdy o nás bez nás. Lidé po celém Československu žádali během Sametové revoluce v listopadu roku 1989 demokracii bez přívlastků a heslem se stalo „Už nikdy o nás bez nás“. Osmý díl z celkem 18-ti dílného seriálu s názvem “Ukradená revoluce” na základě putovní výstavy hnutí SPD, kde na velkoplošných panelech po celý příští rok na náměstích celé ČR připomeneme mnoho nejznámějších, avšak dnes již polozapomenutých příběhů po Sametové revoluci a porovnáme je se současnou realitou.
Lidé žádali demokracii v přímém aristotelovském smyslu. Zároveň uznávali, že od určité úrovně je nezbytné, aby občany zastupovali volení zástupci. Ti ovšem měli být přímo odpovědni svým voličům.
Lidé žádali vládu reprezentativní. Nikoli v tom, že by zastupovala jednotlivé politické strany, ale jednotlivé skupiny společnosti – dělníky, intelektuály, učitele, vojáky – a tato vláda měla zastupovat zájmy většiny, nikoli zájmy politické strany.
Byl to stavovský model, který dokonce byl použit při sestavování kandidátek OF a VPN do voleb roku 1990.
Heslem OF se stalo „Strany jsou pro straníky, OF pro všechny“.
To se odrazilo na odmítnutí Adamcovy vlády, v níž většinu měli komunisté. KSČ byla tehdy největší stranou s 1,5 milionem členů, ale občané namítali, že vláda musí zastupovat i zbylou drtivou většinu občanů.
Občané žádali, aby jejich zástupci skutečně a věrně zastupovali jejich zájmy, a proto požadovali tři kontrolní mechanismy:
1) Důležitá jednání mají probíhat v přímém přenosu v televizi.
2) Uzákonění všeobecného referenda, ve kterém by občané mohli kdykoli hlasovat o otázkách, které by požadoval určitý počet občanů.
3) Uvést do praxe odvolatelnost politiků – princip, který sice byl v socialistické ústavě, ale nebylo reálné ho využít.
Lidé požadovali demokracii všude, i na pracovištích – žádali volby předáků ve fabrice, vedoucích pracovníků a ředitelů. To mj. potvrzuje skutečnost, že lidé považovali za samozřejmé, že státní firmy zůstanou státní, tedy společné.
Americký historik James Krapfl situaci komentoval slovy, cituji: “Revoluční program, byl sice od počátku v rozporu s tím, co chtěly disidentské elity, ale paradoxní a komické bylo, že se mu naopak snažila přizpůsobit vládnoucí komunistická strana. Ta například pod vlivem volání po přímé demokracii navrhla, aby byl nový, demokratický československý prezident zvolen přímou celonárodní volbou. To vyvolalo mezi pražskými intelektuálními elitami šok. Znamenalo by to totiž, že by Václav Havel, kterého pražští disidenti prosazovali za prezidenta, přímou prezidentskou volbu nemohl vyhrát. Báli se, že se prezidentem stane daleko populárnější Alexander Dubček“. Konec citátu.
Dnes už není ani památka po přímé demokracii, kterou občané žádali, ale máme zpět vládu stranických elit, proti které se občané roku 1989 postavili.
Co si o tom myslíte Vy? A jestli souhlasíte, prosím SDÍLEJTE. Přeji Vám hezký den
Foto: ČTK